Tělo mrtvého balzamovači pečlivě umyli a zbavili ochlupení. Poté prolomili háčkem zavedeným do nosu čichovou kost a tudy mozek zčásti vyjmuli, zčásti jej rozpouštěli pomocí „nějakých roztoků“. Počítačová tomografie ovšem odhalila, že řada mumií má nosní přepážky a čichovou kost neporušené. O složení roztoků není dodnes nic známo, ovšem samotný mozek za vyšší teploty rychle zkapalňuje. Pak stačilo otočit tělo hlavou dolů a obsah mozkové dutiny vytekl prolomeným otvorem.
Tělo mrtvého bylo otevřeno řezem v levém podžebří několik centimetrů dlouhým otvorem. Mumifikátor pak vsunul ruku s kovovým nožem do břišní dutiny a po odstranění bránice i do dutiny hrudní. Na místě v těle zůstávaly ledviny a srdce – sídlo duše a myšlení, které nemohlo být odstraněno.
K umytí vyňatých vnitřností byl využíván natron (chemicky se jedná o uhličitan sodný, přesněji směs – normálního a kyselého – s malou příměsí síranu sodného). Vnitřnosti se vysušily a uložily zalité do pryskyřic nejčastěji do kamenných nádob zvaných kanopy. Po vynětí vnitřností následovalo vysoušení těla plátěnými balíčky naplněnými suchým natronem. Balíčky se umístily i do tělních dutin, kde suchý natron absorboval vlhkost tělesných tkání. Fáze vysoušení trvala asi 30 dní a byla klíčovým momentem celého procesu. Po vysušení mumifikátoři zbavili tělo nečistot a zbytků vysušovacích látek, očistili jej palmovým vínem s přidaným kořením a aromatickými substancemi a nakouřili kadidlem. Povrch těla několikrát natřeli vonnými oleji, aby získal vláčnost. Do mozkovny byla nalita teplem zkapalněná pryskyřice. Pryskyřici mohly nahradit kusy látky či hlína. Hrudní a břišní dutinu vycpali mumifikátoři většinou kusy plátna napuštěného pryskyřicí, cupaninou, pilinami, hlínou, lišejníkem nebo slámou.
Do očnic se vkládaly umělé oči ze skelné masy, kamene, kosti, dřeva nebo jen ze štůčku plátna s detaily namalovanými černou barvou. Pokožka mohla být natřena u mužů červenohnědou barvou a u žen světlým okrovým nátěrem.
Následující fáze trvala přibližně sedmnáct dní. Uvádělo ji natírání hlavy olejem, parfemování celého těla a masáž zad. Tělo bylo zabaleno do rubáše z lněné látky žluté či červené barvy. Následovalo druhé natírání hlavy olejem a hned po něm se sedm dní ovazovalo tělo obinadly. Po třetím natření hlavy, která byla už zavinutá, ovázali obinadly i jednotlivé končetiny. Dolní končetiny vzájemně svázali uzly. Nakonec mumifikátoři ovinuli širším obinadlem tělo, přičemž ruce položili do klína či podél těla, popřípadě je ohnuli a zkřížili na prsou. V otočkách obinadel někdy ukrývali ochranné amulety nebo skaraby (například Tutanchámon měl při sobě 143 šperků). Na ovinutí jedné mumie mohlo být použito až 375 metrů čtverečních plátna. Způsob mumifikace se samozřejmě v jednotlivých dobách lišil. Záleželo také na tom, o jak významnou osobu šlo.
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2252793
DnesDnes181
VčeraVčera662
Tento týdenTento týden843
Tento měsícTento měsíc8201

Partnerské weby