Další složkou HADE terapie je terapie hlasová. Co nám k ní Petr Matuszek řekl?
„Hlasová terapie vychází z postupů prociťování hlasových resonančních (alikvotních) vibrací podle Davida Hykese, z obecné artikulační metodiky z pohledu logopedicko-dechových souvislostních zákonitostí (především v rovině „zadní“ prostorové artikulace) a z principů vlastní technické výuky zpěvu, obecné rétoriky a emočního hlasového projevu (Voice Movemen Therapy).
Alikvotní zpěv - to je specifický způsob určitého zvukového vyjádření, které je harmonické, nic harmoničtějšího neexistuje. Dvojhlasý nebo trojhlasý zpěv se přirozeně vytváří na základě vibrací prvního tónu, takže se separuje určitá část alikvotní řady tónu základního a vytváří se tak dvojhlasý souzvuk. Spoustě lidem to dělá dobře, a navíc se tím harmonizuje tělo, protože jde o přirozené vibrace. Srovnáváme tak dech, pozitivně ovlivňujeme procesní pochody v těle, člověk se díky tomu může zbavit například ucpaných dutin i svalového třesu. Ponoří-li se člověk do alikvotního zpěvu, tedy do vícevrstvých vibrací alikvotních tónů, s tělem to dělá divy. Někdy se to připodobňuje k harmonii sfér. Ne nadarmo je to mj. i jedna z meditačních technik. Přitom je úplně jedno, jaký tón si kdo vytvoří, zda umí zpívat nebo ne. Já po něm nechci, aby zpíval písničku. Potřebuji, aby vytvořil jakýkoli tón a na základně tohoto tónu s ním pracuji. A věřte, po chvíli si každý uvědomí, že neexistuje nikdo, kdo by zpívat neuměl. Z každého sice nebude Gott či Pavarotti, ale zazpívat písničku o čtyřech, pěti tónech zvládne každý a může z toho mít radost. Zpěv provází lidstvo odedávna a lidé zpívali právě pro tu radost, dobrý pocit, vytvářeli si tak harmonii, zpěv byl vždy stmelujícím společenským elementem v rámci sociální sounáležitosti.
Artikulační metodika - když je potřeba, nebo má někdo zájem, pak ho učím vést hlas jako takový. Společně uvolníme hlas natolik, aby mu mluvení nebo zpívání bylo příjemné, aby jeho hlasový projev byl příjemný i dalším lidem okolo, posluchačům. V neposlední řadě si klient zvyšuje sebevědomí - v rámci artikulace, projevu. V souvislosti s tím se pak lidé učí vysloveně hlasovou techniku - artikulaci, dech, využití rezonance, přirozené vytvoření dostatečné šíře a síly hlasu v rámci daných rezonančních prostor atd. Jde o to, aby se každý klient hlasově našel. Pomáhám i těm, kteří trpí trémou. Jsou to třeba učitelé, lidé, pro něž je práce s hlasem nutností. Učím je konkrétní hlasové techniky, o něž se pak mohou opřít.
Emoční ventilace - zatímco v rámci alikvotního zpěvu často společně improvizujeme bez konkrétního zacílení, orientujeme se pouze na samotnou zvukovou stránku projevu, v rámci emoční ventilační terapie už cíleně chci, aby lidé vyjádřili hlasem to, co chtějí, případně co cítí, co je trápí - ať konkrétního či emotivního. Nemusím to vidět, často jsem otočen zády, ale chci je slyšet, vnímat skrze hlas. Stejně jako se tělo vyjadřuje pohybem, tak naše nitro se potřebuje vyjadřovat především hlasem. Hlas je naším auditivním obličejem, je nejbližším ventilačním prostředkem. Pokud má někdo nějaký problém, má v sobě blok, pak se to projeví nejen na psychické úrovni, ale přeneseně i na fyzické bázi. Já odstraňuji tu fyzickou část - nejsem psychoanalytik a nechci, aby se mi někdo zpovídal. Pouze každého vedu k tomu, aby se soustředil na něco v sobě a našel možnost se - třeba i nonverbálně - vyjádřit. Půjdu-li do krajnosti, hrajeme v přeneseném slova smyslu sami sobě divadlo. Pohledem na sama sebe „zvenčí“ se klient odosobňuje od svých traumat a je schopen otevírat i ty „věčně zamčené“ dveře svého nitra. Voláme na sebe například přes celou místnost, aplikujeme sami na sobě emoční „adrenalin“, aby měl klient dostatek možností a vodítek k otevření se. Jestliže je bloků hodně, může dojít i ke zdánlivě nekontrolovatelné lavině uvolnění. Toho se nikdo nemusí bát - stane se to nanejvýš jednou (jako když se protrhne přehrada) a následuje vždy velká fyzická i psychická úleva. Pracujeme prostě společně na tom, jak se osvobodit z blokací, ze stresu. Jsem prostředníkem k tomu, aby člověk získal svobodu, mohl se vybrečet, vykřičet, zkrátka se té nahromaděné tíže zbavit. Znovu opakuji, nejsem terapeut, jsem pouze zprostředkovatel potřebné komunikace mezi oběma póly klienta - protože znám techniku fyzického těla a mám řadu zkušeností, protože vím, co v dané chvíli člověk cítí a co to dělá s jeho tělem. Když to budu parafrázovat, je to, jako když se někdo zalyká a já ho praštím do zad - tělo si pak už pomůže samo. Nejde o to, že bych své klienty chytal za ruku a vyzvídal, co je trápí. Nic neanalyzuji, neodhaluji jejich psychická traumata, soukromím se nezabývám. Jen každého hlídám a koordinuji na základě fyzických projevů. Když pak třeba dojde k emočnímu „vyhřeznutí“, je to jen dobře. Tělo i „nitro“ se pročistí. Pak je už jen nutné pracovat na tom, aby se blokace nevytvářela znovu, čemuž se následně společně učíme předcházet na základě nových fyzických návyků, analýzy sebe sama a uvědomění si vazebnosti jednotlivých příčin a důsledků.“
(cul)
Příště: Pohybová terapie
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 777 949 210

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991975
DnesDnes603
VčeraVčera738
Tento týdenTento týden2995
Tento měsícTento měsíc11591

Partnerské weby