Vydáváme se po stopách dávných lovců hlav. Pokud se domníváte, že putujeme až někam do afrických končin, mýlíte se. Zůstaneme doma, v Čechách.
Vše začalo někdy kolem roku 400 před naším letopočtem. Tzv. „Novokeltové“ se vypravili ze západní Evropy na východ. Hledali nové domoviny a prchali z přelidněných oblastí. Tito válečníci se dostali až na území dnešních Čech. Ještě ve středověku se vyprávěli hrůzyplné pověsti o vraždících keltských tlupách, jejich členové své oběti rituálně ubíjeli, usekávali jim ruce a nohy, těla shazovali do skalních puklin a jeskyní. Z této populace se rekrutovala i kasta lovců hlav. Hlavy obětí byly vystavovány v příbytcích, trůnily nad vchody a na stěnách. Později byl tento barbarský zvyk nahrazen trofejemi zvířecími. S nadsázkou by se dalo říci, že dnešní vystavené zvířecí lebky s parožím jsou pokračováním keltského kultu.
Ale proč zosobněné zlo sídlilo v těle a dobro v hlavách? Odpověď najdeme v dávné symbolice. Lebka připomíná vesmír a nebesa, mozek je protipólem božské inteligence. V alchymii hlava zosobňovala duchovní život, nezničitelnou mysl, stejně tak i u Keltů nebo Egypťanů. Useknutá hlava má hned několik významů, lidský život v dávných dobách neměl žádnou cenu. Proto i dnes nacházíme různě znetvořené lidské lebky, stopy rituálních poprav a podivné hroby. Třeseme se hrůzou, když o nich čteme, a jsme rádi, že žijeme v jiné době. Ale i my máme strach ze zla, z epidemií a pandemií, teroristických útoků, z válek a konfliktů. Lovců hlav se už nebojíme, ale biblického ráje se asi nikdy nedočkáme.
(sun)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895757
DnesDnes109
VčeraVčera657
Tento týdenTento týden2679
Tento měsícTento měsíc14185

Partnerské weby