V české kotlině se nachází množství kopců, hor i skal, které mohly být v minulosti uctívány. Některé z nich mají celorepublikovou popularitu, například Říp nebo Blaník. Každý z takových vrchů je svým způsobem zvláštní a jinak zajímavý. To je i případ severočeského vrchu Bořeně ( 639 m n.m.) u Bíliny, který zaujal i jezuitského učence Bohuslava Balbína:
„Mezi těmi horami, jež jsem nazval Prostředními a jež se táhnou v nepřerušeném sledu od Litoměřic až k Mirošovicům, je proslulá hora, které lidově říkají Bílinská (Bořeň), poněvadž ční nad Bílinou. Vpravdě by se měla jmenovat Veliká Skála nebo Bradlo, z větší části je totiž příkrá a holá, na samém vrcholku pak nemá nic než beztvará skaliska, avšak toto náhodné seskupení balvanů dodává horám půvab. Staří vykládají, že tato hora má své zajímavosti: že byli někdy spatřeni draci, jak vylétají z jeskyň a opět zalétají. Že ve svém nitru chová zlato a stříbro a že tam byly nejednou nalezeny drahé kameny, ale také hadi s korunkami, a že tam rostou vzácné byliny. To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda. Když jsem se dostal do Mirošovic, vystoupil jsem nejednou na tu horu, ačkoli se tam jde příkrou cestou a dost nebezpečně po kluzkých kamenech. V životě jsem nespatřil strmější výšinu. Nejenže má hora směrem k Bílině úplně sráznou boční stěnu, ale ještě je v ní dutina, takže kdo se dívá dolů, připadá si jako pták…
Uprostřed má ta hora jakousi pláň, velmi podobnou louce nebo zahrádce, jenže svažitou. Spatřil jsem i dutiny a vlčí doupata. Je možno také vstoupit do jeskyně, kde se před mnoha lety pokusil za pomoci zkušených havířů proniknout a zjednat si přístup do hory sám nejvyšší mincmistr Oldřich z Lobkovic. Nevím, zda ho dílo omrzelo, a tak od něho ustoupil, či zda nalezl zlato – to jsem slyšel od některých lidí – a zanechal prázdnou, jalovou žílu, anebo se domníval, že tam už nelze nic nalézt…“
Je zřejmé, že Bořeň je hora pověstmi opředená. Také se říká, že se podobá ležícímu lvu, proto bychom ji mohli zařadit k posvátným horám českého národa. Traduje se, že na Bořeni je zakopán poklad, který hlídají skřítkové a jenž může spatřit jen člověk čistého srdce a jen na Květnou neděli.
Další legenda se váže i ke jménu tohoto tajemného vrchu. Jmenuje se prý podle Bořeny, manželky bájného Kroka. Když kníže roku 709 zemřel (alespoň podle kronikáře Václava Hájka z Libočan), zoufalá vdova se vrhla ze skály.
(vlab)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2258406
DnesDnes746
VčeraVčera945
Tento týdenTento týden6456
Tento měsícTento měsíc13814

Partnerské weby