Mnoho světových kultur učinilo z hor posvátnou součást své víry. Pro některé představují spojení se středem světa, jako například hora Méru pro hinduisty. V antickém Řecku panovalo přesvědčení, že bohové sídlí na hoře Olymp. V Japonsku je zase mocným národním symbolem víry hora Fudži. Hora Kailás v Tibetu je posvátná pro hinduisty, džinisty i buddhisty. Navíc se zdá zcela jasné, že mnohé z nejposvátnějších a nejvýznamnějších uměle vytvořených staveb po celém světě měly hory napodobovat – například pyramidy v Jižní Americe či Egyptě. Také svatyně a chrámy se často budují na kopcích a horách anebo v nejvyšším bodě umělých staveb, jakými jsou třeba mohyly severoamerických indiánů nebo Parthenón v Athénách.
Hory představují sloupy, jež podpírají nebe nad zemí, anebo kouty známého světa. Sídlili na nich nesmrtelní nebo svatí.
Čína má devět posvátných hor. Jsou cílem pravidelných poutí, pět z nich má význam pro taoisty a čtyři pro buddhisty. Pěti nejslavnějšími taoistickými horami jsou Tchan-šan v provincii Šan-tung, Cheng-šan-pej a Chua-šan v provincii Šan-si, Cheng-šan-nan v provincii Chu-nan a Sung-šan v provincii Che-nan. Čtyřmi buddhistickými posvátnými horami pak jsou Pchu-tchuo-šan v provincii Če-t´iang, Wu-tchaj-šan v provincii Šan-si, E-mej-šan v provincii S´čchuan a Ťiou-chua-šan v provincii An-chuej.
Každá z buddhistických posvátných hor je považována za sídlo bódhisattvy – mytologické duchovní bytosti, která pomáhá všem cítícím tvorům, aby dosáhli osvícení.
Podle taoistické víry jsou hory prostředkem komunikace mezi smrtelníky a nesmrtelnými. Je to útočiště, poutní cíl a místo k rozjímání. Nabízí možnost žít společně s přírodou. Mnohé z těchto vrcholů byly starověkými šamanskými lokalitami velkého místního náboženského významu, který měly již před více než pěti tisíci lety.
Tchan-šan je ze všech těchto čínských posvátných hor nejvýznamnější, a to nejen jako sídlo bohů, ale protože je sama vlastně božstvem. Starověcí císaři horu považovali za syna nebeského císaře, jenž pečuje o lid, kterému vládne. Pouť na Tchan-šan prý vykonali sedmdesát dva císaři, aby zde rozmlouvali s bohy, včetně prvního císaře Š´Chuang-ti. Na svazích se nalézá řada chrámů a svatyní a na vrcholu dva význačné chrámy – chrám Nefritového císaře a chrám Princezny azurových oblaků, dcery Nefritového císaře. Tento druhý chrám má údajně duchovně-léčivé schopnosti.
Číňané se obávají, že tato poutní místa ničí cestovní ruch a že jejich význam se snižuje. Tyto obavy panují na mnoha posvátných místech světa. Čínská taoistická společnost Čang-chua-ne uvedla: „Tato místa mají být obtížně dostupná a svízelně prozkoumatelná, neboť právě v takovém zápase spočívá lidské úsilí. Postavit na ně lanovku neznamená jen narušit přírodní rovnováhu, ale také připravit nás o pocit úžasu.“
(ngn)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2016369
DnesDnes29
VčeraVčera730
Tento týdenTento týden1536
Tento měsícTento měsíc12694

Partnerské weby