V dávných časech se neochvějně věřilo předpovědím a věštbám různých proroků, z nichž se obzvláštní vážnosti těšila biblická proroctví. Ta se totiž podle dochovaných záznamů naplňovala až s neobvyklou jistotou a někdy i přesností. Jednou z takových se staly předpovědi o dobytí města Babylónu, které ve své době patřilo k úžasným sídlům tehdejší Babylónské říše. Jednalo se o nejvýznamnější město na Blízkém a Středním východě a možná i na celém světě. Babylónem protékala řeka Eufrat a její vody naplňovaly vodní příkopy, které vedly kolem mohutných městských zdí. Díky kombinaci těchto obranných prvků se tak město zdálo být nedobytné.
Se zánikem tohoto divu světa, který Babylón představoval, se pojí Izajášovo proroctví, které bylo zaznamenáno přibližně 200 let dopředu. V něm se uvádělo, že Židé zůstanou v Babylónu zajatci po dobu sedmdesáti let. Potom muž jménem Kýros dobude Babylón a osvobodí Židy, řeka Eufrat, protékající městem, bude vysušena, a tak se otevře cesta osvobozující Kýrově armádě. Městské brány zůstanou otevřené a babylónští vojáci nebudou bojovat.
Skutečnost pak byla následující: V roce 607 před naším letopočtem babylónská vojska zpustošila Jeruzalém a odvedla odtud většinu těch, kdo přežili, do zajetí. Za 68 let poté se Izajášovo proroctví začalo naplňovat. Ve věštbě uváděný perský král Kýros, známý také jako Kýros Veliký, přišel s neobvykle brilantní bojovou taktikou. Jeho muži nejprve tok Eufratu nad Babylónem odklonili, takže hladina vody ve městě klesla. Vojáci se pak přebrodili k městským branám, které zůstaly skutečně otevřené, a zmocnili se Babylónu téměř bez boje. Podle řeckých historiků Hérodota a Xenofoba se v noci z 5. na 6. října roku 539 před naším letopočtem Babylóňané cítili ve městě tak bezpečně, že mnozí z nich, včetně krále, hodovali. Babylónský král Belšacar pořádal hostinu pro své šlechtice, když se náhle zázračně z nicoty objevila jakási ruka a před očima všech přítomných začala na stěnu králova paláce psát slova "MENE, MENE, TEKEL a PARSIN". Tuto záhadu vyděšenému králi Belšacarovi objasnil prorok Daniel a stručně mu oznámil, že došlo k jeho "zvážení na vahách osudu" a jeho vláda byla tímto ukončena, neboť "byl shledán nedostatečným", takže babylónské království bylo dáno Médům a Peršanům. Všechna tato slova se skutečně splnila a jak dokládaly některé z jazyků, slovní spojení písma na stěně znamenalo, že se bezprostředně blíží nějaké neštěstí.
Jak se ukázalo, spojená armáda Médů a Peršanů, pod vedením perského krále Kýrose, skutečně dobyla Babylón a za dva roky, kdy se datoval letopočet 537 před naším letopočtem, král Kýros propustil Židy ze zajetí a ti se začali vracet do své domoviny. To se stalo právě 70 let po jejich deportaci, jak bylo předpovězeno. Z Babylónu se nakonec staly "opuštěné úhory", čímž se opět naplnilo jedno z významných proroctví o zániku jednoho z divů světa.
(pak)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2315336
DnesDnes140
VčeraVčera800
Tento týdenTento týden140
Tento měsícTento měsíc22262

Partnerské weby