Jedním ze zázraků přírody na naší planetě je propasťovitá jeskyně Voronja (Grubera-Vorenyja). Dodnes se nepodařilo zjistit, jak je hluboká, speleologové se v srpnu 2007 pod vedením ukrajinského speleologa Gennadije Samochina dostali do hloubky 2 140 metrů, ale dál se jim to nepodařilo. Voronja se nachází v Gruzii (Abcházie), v západním Kavkazu, na jednom z největších vysokohorských vápencových masivů Arabika v údolí Ortobalagan. Vchod do jeskyně je přibližně ve výšce 2 250 metrů nad mořem. Jeskynní systém se větví do vícero slepých ramen nejčastěji sahajících do hloubky kolem 400 metrů. Jedná se zřejmě o nejhlubší známou přírodní jeskyni, jež se skládá z křídy a jurských vápenců. Na severozápad, sever, severovýchod a východ je masiv Arabika ohraničen kaňony a řekami. Je to oblast s četnými ledovcovými údolími a kary (ledovcovými kotly), s hřebeny a vrcholy mezi nimi. Mezi několika stovkami jeskyní, které jsou známé v masivu Arabika, je patnáct hlubších než 400 metrů a hloubka pěti dalších přesahuje 1000 metrů. Předpokládá se, že všechny větší jeskyně v údolí Ortobalagan patří k jednomu hydrologickému systému, který je spojen s velkými prameny na pobřeží Černého moře.
Jeskyně byla poprvé prozkoumána v roce 1960 gruzínskými speleology, kteří dosáhli hloubky 95 metrů. Od té doby je v Rusku známá jako Kruberova jeskyně. Během osmdesátých let a v první polovině devadesátých let působili v jeskyni téměř výhradně ukrajinští speleologové, od kterých pochází třetí název jeskyně - Voronja. Hranici hloubky jednoho kilometru pokořila opět ukrajinská výprava, a to roku 2000. O rok později spojenými silami Rusové a Ukrajinci vytvořili světový rekord sestoupením do hloubky 1710 metrů pod povrchem. Tato cesta se později ukázala jako slepá. V letech 2003 - 2005 byla opuštěna doposud využívaná chodba jeskyně a začal průzkum další štoly, která dovedla mezinárodní expedice postupně do hloubky 2080 metrů (říjen 2004) a v srpnu 2007 k současnému rekordu 2140 metrů pod povrch. Encyklopedie Wikipedie uvádí ale dokonce 2190 metrů, píše se zde: “Údolí Ortobalagan se táhne podél hřebenu Berchilské antiklinály, která se jemně stáčí k severozápadu, jeskynní vchody jsou seřazeny podél hřebenu. Jeskyně jsou převážně tvořeny kombinacemi šachet a strmých chodeb. Základní část masivu Arabika se skládá z pískovců, jílů, portyfů a zatuhlé lávy. Písčité vápence jsou v údolí Ortobalagan zvláště bohaté v horní části (do 1000 metrů) hlubokých jeskyň. Struktura masivu řídí rozvoj jeskyň a proudění podzemní vody. Největší vliv na vývoj oběhu podzemní vody v jeskyni měly zdvihy desek v době pliocénu a pleistocénu. V proudění podzemní vody z centra Ortobalaganu směrem k Černému moři hrálo roli podélné a příčné vlnění.”
Nejvíce vodopádů a pramenů se nachází na východě masivu Arabika. Dva hlavní prameny jsou v říčních kaňonech na východ od jeskyně Voronja. Golabee ozero v Bzybském kaňonu a Gegský vodopád v kaňonu Gega. Mnoho dalších pramenů se nachází v blízkosti města Gagra. O podmořských pramenech v oblasti Arabika je známo, že pod tlakem vyvěrají ze dna Černého moře hned u masivu. Mělkých pramenů (v hloubce 5 - 7 metrů) může být dosaženo volným potápěním u Tsandripsch u města Gagra. U tohoto města jsou prameny v moři v hloubce 25 - 30 metrů.
Jeskyně Voronja je obývána endemickými živočichy (druh s výskytem jen na jediném místě na světě), které objevila expedice teprve roku 2010. V jeskyni lze najít několik druhů chvostoskoků. To jsou podzemní živočichové, kteří žijí v hloubce až 1980 metrů pod vchodem do jeskyně. Brouk Catops cavicis je také obyvatelem jeskyně Voronja. Živočišná složka v této jeskyni obsahuje více než 12 druhů členovců různých skupin. Jdou zde například pavouci, korýši, chvostoskoci, dvojkřídlí a další.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202374
DnesDnes352
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2048
Tento měsícTento měsíc12124

Partnerské weby