Od nepaměti po dnešek se sebralo veliké množství faktů, svědčících o podivném – lépe řečeno ne zcela objasněném – chování kulových blesků.
Historie začíná v dávném čase. Na svatou Gertrudu z belgického Nivelu ( 626 – 659 ) během modlitby sjela svítící koule, která svým světlem ozářila celý kostel. Asi po půl hodině pomalu zhasla. Svědky divu se stali všichni přítomní v chrámu a všichni byli přesvědčeni, že to byl Duch svatý.
Náš materialistický věk asi těžko spojí kulový blesk s nadpřirozenými silami. Obyčejní lidé měli možnost se s tímto jevem setkat a zažívali při tom různé pocity mimo příliv svátosti.
Například Matrona Stelmašuková, obyvatelka Brestu, byla se svými vnuky v zahradě, když se v jejím domě ozval ohlušující rachot. Kulový blesk vletěl oknem do světnice a doslova rozmetal zařízení. Matrona jen se sousedkami stihla uhasit požár, který v domě vypukl. Naštěstí způsobil blesk jen materiální škody a nikomu se nic nestalo.
Ještě jiná občanka Brestu se seznámila s kulovým bleskem. Bylo to v červnu, byla na chatě, seděla doma a četla, venku bylo slyšet hřmění. Najednou vlétlo do místnosti kouřovodem jasné modrobílé klubíčko. Pomalu se blížilo k ženě a zastavilo se těsně u jejího loktu. Po podivné dráze prošel blesk místností, pak ho vzal průvan, vynesl na půdu. Když za pár dní přišli opraváři, nalezli mimo rozbitá kamna i poškozenou horní část domu. Vyražená cihla se válela daleko v zahradě.
Svědectví o kulových blescích se objevují často v Brestské oblasti. Jde o jeden z nejméně prozkoumaných přírodních jevů. Kulové blesky vznikají v průběhu bouřky nebo po ní bez ohledu na čas většinou od května do srpna.
Byl večer, po bouřce a jeden obyvatel Brestu vyšel na verandu. Náhle uslyšel výkřik. Žena na zahradě věšela prádlo a teď leknutím ani nemohla mluvit. Jen rukou ukazovala kamsi nahoru. Tam na okenním rámu visela oslepující ohnivá koule. Jako kdyby se rozmýšlela, pomalu vplula do pokoje, na chvíli se zastavila nad stolem, pak zamířila k televizoru. Bylo to jako ve fantastickém filmu: koule si prohlédla celý pokoj, zamířila k lustru a zmizela. Nikomu a ničemu se nic nestalo.
Kulové blesky bývají doprovázeny jemným šuměním nebo praskáním, většinou ale jsou zcela bez hluku a také tiše mizí. Nebo se rozpadnou na množství drobných kuliček – ale pak už nemizí zcela klidně. Co to tedy je? I když se o blesku ví mnoho let, na jeho původ není jednotný názor. Jeho tajemství se snažili rozluštit nejlepší fyzici světa. Nejvíce je rozšířena teorie, že kulový blesk je silně ionizovaná část obyčejného – tedy čárového blesku. Ale proč se oddělí? Odkud bere energii svítící sféra? Vždyť existuje jen určitou dobu a přitom i výbuch, kterým obyčejně končí, ukazuje na to, že má v sobě mnoho energie. Bez odpovídajícího náboje nemůže existovat, ale je naprosto autonomní. Svítí, ale nevydává teplo. Při doteku roztaví či dokonce vypaří kov. Rozezní elektrický zvonek. Vypne rádio a televizor. O kulovém blesku víme hodně, a přitom nevíme nic.
(ksa)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1993140
DnesDnes240
VčeraVčera801
Tento týdenTento týden4160
Tento měsícTento měsíc12756

Partnerské weby