Mezi dávné obětní zvířata patří kohout. Obětovali jej staří izraelité, bílého kohouta obětovávají vyznavači kultu woodoo, obětovali jej kdysi i Řekové.
U starých Peršanů byl kohout symbolem vzkříšení. V tomto významu byl zobrazován i na náhrobcích prvních křesťanů. U Řeků byl kohout zasvěcen Hermovi, Apollónovi, Persefoně a Asklépiovi. U Slovanů i jinde byl symbolem světla a ohně. Podle víry starých národů kohout svým kokrháním přivolává den. Při zakokrhání kohouta měla prchat všechna strašidla, duchové, démoni, přízraky i upíři. Kohout se často umisťoval jako vítězství před nočním děsem v podobě větrné korouhvičky na střechy domů a kostelní věže, a to zejména ve Francii. Tam je kohout národním emblémem. Francouzi sami mluví o galském kohoutu a Němci vidí právě v kohoutu personifikaci francouzského národního sebevědomí. Pro staré Řeky byl kohout zvířetem věšteckým, užívali ho, jako spiritisté používají talířek. Do písku napsali abecedu a na každé písmeno položili zrnko obilí. Z těch písmen, z nichž kohout sezobal zrnka, sestavili věštbu.
(toh)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219353
DnesDnes511
VčeraVčera498
Tento týdenTento týden3750
Tento měsícTento měsíc11878

Partnerské weby