Pojedete-li do Řecka, obětujte trochu času a navštivte úžinu Evrípos. Setkáte se tam s přírodním jevem, který věda doposud nedokáže vysvětlit.
Na východní straně Řecka blízko města Chalkida leží ostrov Évvoia, který je od pevniny oddělen úžinou. Tato úžina se nazývá Evrípos. Je osm kilometrů dlouhá a její šířka kolísá od čtyřiceti metrů až po jeden a půl kilometru. V nejmělčím místě je pouze šest metrů hluboká. Název Evrípos znamená ,,rychlý proud" a v tomto případě je výstižný. Bývá tu silný proud, který často dosahuje rychlosti až dvacet kilometrů za hodinu. Ale někdy je proud slabý a během dne opakovaně změní svůj směr, nebo se dokonce úplně zastaví. Návštěvníci Chalkidy často „okupují“ most nad úžinou, aby pozorovali tento neobvyklý slapový jev. K přílivu a odlivu dochází působením gravitace Slunce a Měsíce na světové oceány. Proto se tyto slapové pohyby mění v závislosti na postavení Země vzhledem ke Slunci a Měsíci. To je všeobecně známo. Když je Měsíc v novu, jsou Slunce i Měsíc na stejné straně Země. Při úplňku je každé těleso na opačné straně Země. V obou případech působí Měsíc i Slunce současně a příliv je nejvyšší. V úžině obvykle dochází ke dvěma přílivům a dvěma odlivům během 24 hodin. Voda se pohybuje jedním směrem šest hodin a třináct minut, krátce se zastaví, potom proudí opačným směrem. Toto se pravidelně opakuje během dvaceti tří nebo dvaceti čtyř dnů lunárního měsíce. Avšak během zbylých čtyř nebo pěti dnů dochází k neobvyklým jevům. Některé dny voda proudí jen jedním směrem, jindy změní směr až čtrnáctkrát denně.

Snaha o vysvětlení…
Jev poutá pozornost lidí již tisíce let. Populární tradice tvrdí, že se zde ve čtvrtém století př. n. l. utopil Aristoteles. Prý se ze zoufalství, že tento rébus nedokázal rozluštit, vrhl do vln. Ve skutečnosti k ničemu takovému nedošlo. Ve svém díle Meteorologica napsal: ,,Zdá se, jako by moře proudilo touto úzkou štěrbinou kvůli tomu, že je obklopena suchou zemí. Proud se pohybuje z menší vodní nádrže do větší z toho důvodu, že pevnina se pohybuje vlivem mořských vln a vlivem zemětřesení, která se v těchto oblastech často vyskytují.“ Asi o sto let později si řecký astronom Erastothenés všiml, že „na každé straně úžiny má moře jinou výšku“. Domníval se, že proudy vznikají kvůli rozdílné výšce břehů. Ovšem proč k výkyvům slapových proudů dochází, se neví dodnes. Vše nasvědčuje tomu, že pravidelné proudění vody vzniká díky rozdílu vodní hladiny na obou koncích úžiny. Rozdíl může být až čtyřicet centimetrů, je viditelný z mostu u Chalkidy. Ale kdo ví?

Čím je rozdíl způsoben?
Jak vysvětlit rozdíl ve výšce hladiny? Z východního Středomoří se sem dostává slapový proud, který se u ostrova Évvovia rozdělí na dvě větve. Západní větev proudí do úžiny od jihu. Východní větev však musí ostrov obejít, než se dostane do úžiny ze severu. Tato cesta je delší, a tak se východní proud dostává do Evrípu asi o hodinu a čtvrt později. Díky tomu mohou být hladina moře a tlak vody na jedné straně úžiny vyšší než na druhé. Vyšším tlakem vody se síla pravidelných proudů v Evrípu ještě zvětšuje. Ale jak vznikají nepravidelné proudy? Během první a poslední čtvrti měsíční fáze se gravitační síla Slunce a Měsíce nesčítá, ale obě síly působí proti sobě. Měsíc vyvolává odliv, zatímco Slunce příliv. Výsledkem je menší rozdíl ve výšce mořské hladiny mezi severním a jižním koncem úžiny. Proto je síla proudu menší. Když navíc začne foukat vítr, proud se zastaví úplně.
(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219502
DnesDnes21
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden21
Tento měsícTento měsíc12027

Partnerské weby