Mezi výrazné pozoruhodné lokality u nás patří bezpochyby České středohoří, které se táhne od České Lípy až k Mostu. České středohoří tvoří mladé vulkanické hory. Kromě nich jsou v Čechách už jen jedny hory podobného stáří, a to Doupovské. Tyto často kuželovité kopce jsou zbytky vulkánů, které chrlily lávu. Vzhledem ke zvětrávání a erozi u nás nenajdeme žádné krátery nebo ztuhlé proudy lávy, nýbrž mnohé chodby, komínovou výplň a hlubinné vyvřelé horniny.
Nejvyšší horou a dominantou Českého středohoří je pak Milešovka (836,6 metrů nad mořem), německy nazývaná Donnersberg (Hromová hora). Milešovka představuje vyhaslou sopku a podle dlouholetých meteorologických pozorování je zde registrován, jak napovídá samo staré německé pojmenování, jeden z největších výskytů bouřek. Vzhledem k tomu, že oblast severozápadních čech, kde má Milešovka své stanoviště, patří v našem státě k těm nejsušším, lze se domnívat, že vulkanický a sopečný původ tohoto izolovaného kužele se jeví podstatně přitažlivější vůči bouřkové činnosti než ostatní krajina. Milešovka patří zároveň také k největrnějším horám v České republice. Například 28. března 1997 tady naměřili rekordní nárazový vítr 162 kilometrů za hodinu, přičemž hodinový průměr činil 104 km/hod. Na Milešovce to fičí skutečně často a hodně, což svědčí o zdejším značně zrychleném proudění vzduchových hmot.
Na Milešovku se tradičně vydávala celá řada významných a známých osobností. Každý rok zde v letech 1819 až 1839 pobýval pruský král Bedřich Vilém III., jeden z členů protinapoleonské koalice, která měla v roce 1813 své válečné sídlo v nedalekých Teplicích. Německý spisovatel Heinrich von Kleist, který žil v letech 1777 až 1811, o Středohoří napsal: "Nádherný kraj - vyhlíží jak vzedmuté moře, s kopci formovanými jako ohromné pyramidy do nejušlechtilejších tvarů. Jako by si andělé hráli v písku." Brazilský cestovatel Dekamera nazval rozhled z Milešovky nejkrásnějším a nejvznešenějším, jaký kdy spatřil. Cestovatel Alexander Humboldt zase označil rozhled z Milešovky za třetí nejkrásnější v Evropě. Ve dnech s výbornou dohledností lze z Milešovky spatřit nejen okolní České středohoří a na severu táhnoucí se pás Krušných hor, ale na východě a severovýchodě rovněž Krkonoše, Jizerské a Lužické hory a na jihozápadě také Český les.
Někteří znalci odvozují název Milešovky od pohanského boha hromu Donara, jiní zase od dunění, které bývalo občas ze vnitřku kamenné hory slyšet. Autor české vlastivědy, jezuitský kněz Bohuslav Balbín, který žil v 17. století, zase uvádí, že název hory vznikl podle Mileše, slavného člena rodu Kaplířů ze Sulevic. Někteří senzibilové, věštci a proroci, k nimž patřila též naše slavná herečka Helena Růžičková, jsou zase toho mínění, že pokud někdy v budoucnosti dojde na našem území, ať už z jakýchkoli důvodů, k nějaké obnovené vulkanické činnosti, může se to stát s velkou pravděpodobností právě v prostoru některé vyhaslé sopky, v našem případě konkrétně tam, kde se nachází hromová a větrná hora Milešovka.
(pk)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217176
DnesDnes488
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1573
Tento měsícTento měsíc9701

Partnerské weby