Podle dávných mýtů u zrodu čínské civilizace stály tajemné bytosti s hadími těly…
Císařští dělníci, kopající zavlažovací kanál v oblasti nad Žlutou řekou, oněměli úžasem. Část půdy se propadla a odkryla prostornou hrobku. V závalu hlíny a kamenných desek stál mohutný piedestal a na něm leželo tajemné cosi. Když nejodvážnější z kopáčů opatrně odstranili nános prachu, spatřili mumifikované ostatky velmi podivného tvora. Nebyl to člověk ani zvíře. Z dlouhého hadího těla vyrůstal trup s rukama a zjevně lidskou hlavou. Přivolaný dozorce nařídil vyzvednout mumii a pokračovat v práci. Tak byly odhaleny další hroby. Nápisy, vyryté na podstavcích, zvěstovaly, že zde leží mrtvá těla bytostí, které přišly z hvězd a zemřely při svém pobytu na Zemi.
Překvapivý objev podrobně líčí nedávno nalezená čínská kronika, jejíž stáří se odhaduje na 2500 roků. K samotnému založení záhadného pohřebiště došlo ještě o více než tisíc let dříve.
Exhumovaná stvoření dorazila na naší planetu z neznámého vesmírného prostoru. Starověký text tyto příchozí z nebes popisuje poměrně přesně. Byli to napůl lidé a napůl hadi. Jejich ruce a poněkud ploská protáhlá hlava připomínaly člověka, trup se podobal plazu. Tváři dominovaly uhrančivé, silně zářící, červené oči. Po zemi se pohybovali klouzavým pohybem jako hadi, ale dokázali také létat. Traduje se, že podivní cizinci naučili Číňany mnoha užitečných věcem. Předali jim základy matematiky, astronomie, zpracování kovů, stavebnictví a budování odvodňovacích a zavlažovacích systémů. Stáli u zrodu kalendáře, písma a také umění akupunktury a jiných léčitelských praktik.
Nejstarší známá dynastie Sia se hrdě hlásila k tomuto dědictví. Její panovníci odvozovali svou moc a učenost od vesmírných hadích bytostí, a proto hada zvolili za své totemové zvíře.
Verdikt odborníků
Západní vědci existenci dynastie Sia dlouho popírali a považovali ji za pouhý mýtus. V roce 1995 byl zahájen rozsáhlý projekt, který měl odhalit, zda se prvotní čínská civilizace opravdu rozvíjela již v dobách Babylonu a Egypta, nebo tyto starověké říše dokonce předstihla. Přes dvě stě historiků, archeologů, astronomů, ale také expertů na chemii, fyziku a další obory, více než pět let zkoumalo dědictví prvních obyvatel Číny. Výzkum, řízený historikem Li Süe-šchinem, byl bohatě dotován a měl k dispozici nejmodernější techniku. Vědci například využívali elektromagnetické pole k analýze atomů v želvích krunýřích a buvolích kostech, jež v době prvních dynastií patřily k vybavení pro astrologické předpovědi. Pomocí počítačů zjišťovali data, v nichž došlo k zatmění Slunce a průletům komet, popsaným na starých artefaktech. Zkoumali také hrobové nápisy a další pohřební relikvie. Získané poznatky vedly k přesvědčení, že právě v Číně se zrodila jedna z nejstarších kultur světa, která kromě toho, že dosáhla výzkumného pokroku v astrologii a astronomii, má patent mimo jiné i na vynálezy střelného prachu a papíru.
Obrazy z hlubin věku
Tvůrčí schopnosti tajemných hadích nebešťanů vyzdvihují mnohé čínské legendy a starobylé artefakty. Na kamenných reliéfech v obětních svatyních ve Wuliangu rozpoznáme bohyni Nü-kua a jejího manžela Fu Si. Horní část jejich těl je zřetelně lidská a dokonce zahalena oděvem, spodní přechází v hadí ocas. Oba tyto ocasy jsou navzájem propleteny. Nü-kua svírá kružidlo a Fu-Si tesařský úhelník. Mezi napřaženými pažemi obou hrdých božstev bezmocně visí malá lidská postava. Lze si představit názornější výjev na téma učitel a jeho žák? Příběhy o bohyni Nü-kua patří k nejstarším mýtům Číny. Je podivné, že žádný z nich neobsahuje vysvětlení, jak bohyně přišla ke své zvláštní podobě. Legendy prostě uznávají jako neotřesitelný fakt, že takto vyhlížející stvoření žilo kdesi v hlubinách vesmíru a pak sestoupilo na Zemi, aby organizovalo řád světa a vlévalo do lidských duší mízu poznání. Některé verze dokonce považují bohyni Nü-kua za zakladatelku lidské civilizace. Ne však jako abstraktní, ryze duchovní božstvo, ale zcela konkrétní, přímo hmatatelnou bytost. Okolo tři tisíce let stará hádanka Tchien-wen se ptá téměř lapidárně: „Nü-kua měla tělo. Kdo je vytvořil a kdo mu vdechl život?“
Jinými slovy řečeno, bohyně sama byla důkazem mnohotvárnosti života ve vesmíru a musela mít svého stvořitele. Otázka, která je bezesporu zajímavá i dnes…
(nag)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199481
DnesDnes258
VčeraVčera549
Tento týdenTento týden2983
Tento měsícTento měsíc9231

Partnerské weby