V červenci roku 1989 se do rukou britského ufologa a někdejšího důstojníka policie A. Dodda dostala zpráva o havárii záhadného objektu v jižní Africe. Mělo k ní dojít na začátku května téhož roku v centrální oblasti pouště Kalahari. Očitými svědky se stali dva kapitáni zpravodajské služby vojenského letectva. Co přesně je ve zprávě klasifikované jako „přísně tajná“ s krycím názvem Stříbrný diamant uved eno?

Sedmého května ve tři čtvrtě na dvě odpoledne ohlásila námořní fregata SA Tafelberg s mateřským přístavem v Kapském Městě, že radarem zachytila pohyb neznámého neidentifikovatelného objektu. Pohyboval se severovýchodním směrem, postupoval k africkému kontinentu a výpočet ukázal, že jeho rychlost dosahuje 10 421 kilometrů v hodině. Velení námořnictva ověřilo, že objekt zaznamenaly též vojenská pozemní stanice a dispečink letiště Malan v Kapském Městě.

Objekt narušil jihoafrický vzdušný prostor dle dokumentace ve 13.52 hodin. Pokusy o navázání kontaktu byly neúspěšné, objekt na radiové výzvy nereagoval. Po informování vojenského letectva o situaci odstartovala dvě bojová ozbrojená letadla (Mirrage FIIG). Objekt několikrát změnil směr, letadla nebyla schopná udržet s ním krok. Minutu před druhou hodinou odpoledne velitel letky nahlásil, že má objekt opět na stínítku radaru a sleduje ho vizuálně. Dostal příkaz k použití experimentálního děla umístěného na palubě letadla. Rozkaz byl splněn a velitel letky sdělil, že z objektu vyšlehl blesk, nadále drží kurs na sever, ale každou minutu ztrácí na výšce zhruba tisíc metrů.

Jak uvádí zpráva, objekt se zřítil na zem v poušti asi 80 kilometrů severně od jihoafrické hranice s Botswanou pod úhlem 25 stupňů. Velitel eskadry dostal povel kroužit nad místem zkázy do té doby, než bude vyslána skupina zpravodajských důstojníků, zástupců velení vojenského letectva a lékařsko-technického personálu, aby zahájila záchranné a vyprošťovací práce. Na místě ztroskotání vznikl kráter o průměru 150 metrů, hluboký zhruba 12 metrů. Na jeho hraně ležel stříbřitý kotoučový objekt. Při havárii vznikl intenzivní žár, který roztavil písek i skálu. Kolem objektu vzniklo silné magnetické a radioaktivní pole, vojenská elektronika selhávala.

Vedoucí záchranného týmu nechal k dalšímu výzkumu přemístit objekt do „bezpečné zóny“- za zdi vojenské základny. Stopy havárie byly zakryty - kráter byl zasypán pískem a kamením. Záchranný tým sestavil soupis poznatků na základě prvního ohledání. Typ i původ objektu dlouhého asi 20 metrů a vysokého necelých 10 metrů udal jako neznámý, pravděpodobně mimozemský. Váha byla odhadnuta na 50 tisíc kilogramů, povrch objektu nevykazoval známky porušení, byl stříbřitě lesklý. Na plášti nebyly znát žádné spáry, pouze 12 otvorů - průřezů.

Materiál, z něhož byl objekt vyroben, byl předán k analýze, stejně tak byl k otestování odevzdán systém pohonu. Přistávací hydraulické zařízení bylo údajně zcela vysunuto, ke ztroskotání mohlo dojít vlivem selhání elektrického zařízení. Příčinou ale mohl být i zásah laserovým dělem ze stíhací letecké jednotky. Na základně se z objektu začal ozývat hluk, vstupní otvor na jeho spodní straně se pootevřel (vojenští specialisté později otvor rozšířili pomocí heveru).

Před očima přítomných lidí se objevily dvě humanoidní bytosti v přiléhavých kombinézách. Ty byly neprodleně dopraveny do vojenské nemocnice k vyšetření a objekt byl uzavřen do sterilního prostředí. Součástí později vypracované přísně tajné zprávy byla i lékařská zpráva o humanoidních bytostech. Jejich výška se pohybovala mezi 125 až 135 centimetry, jejich kůže byla jemná, elastická s šedomodrým nádechem, hlava byla extrémně velká v porovnání s lidskou, lebka protáhlého tvaru s tmavomodrými skvrnami dokola, v obličeji byly zdůrazněny lícní kosti, velké oči přecházely ve štěrbiny bez panenek. Nos humanoidů byl malý, šlo o dva otvory, místo úst měly neznámé bytosti úzkou štěrbinu. Zda mají vlasy a uši se zjistit nepodařilo. Krk byl ovšem velmi tenký, paže dlouhé, sahaly pod kolena, tříprsté ruce měly drápovité nehty. Krátké, tenké nohy (rovněž se třemi prsty) byly bez nehtů či blan. Trup podivné posádky ztroskotaného objektu pokrývaly šupiny.

Humanoidi se podle vojenských lékařů chovali agresivně, nebyly proto odebrány kožní ani krevní vzorky k laboratorním testům. Jeden z humanoidů snad dokonce někoho napadl a způsobil mu poranění na krku a v obličeji. Bytosti odmítaly cokoli jíst, dorozumívaly se mezi sebou pravděpodobně telepaticky. Byly umístěny v izolaci a po měsíci podle dokumentace převezeny na jinou vojenskou základnu. Jejich další osud není znám, ale podle neověřených informací zpravodajů není vyloučeno, že vrak s posádkou vyměnila jižní Afrika s USA za nejnovější technologie atomových zbraní.
(rid)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2122914
DnesDnes401
VčeraVčera895
Tento týdenTento týden3274
Tento měsícTento měsíc16407

Partnerské weby