Každý z nás si vždy přeje, aby jeho byt či dům byl místem klidu, lásky, a hlavně bezpečí. Když ale zjistíte, že se ve vašem domě děje něco podivného, že tam lidově řečeno straší, tak nevíte, co s tím vlastně máte dělat. To se stalo i rodině, která získala nedaleko Domažlic staré stavení. Dům v sobě ovšem nesl tajemství, které na své odhalení teprve čekalo.
Vše začalo tím, že si majitel jednoho rána všiml podivného otisku ruk ou na okně. Okno očistil, ale druhý den tam stopy byly opět, jako by někdo tlačil na okno, aby je otevřel. V noci majitel domu nemohl spát, měl špatné sny a často se budil. Zdálo se mu, že v domě někdo chodí. Jednou v noci se probudil, chtěl jít na toaletu a když otvíral dveře do chodby, někdo mu je z druhé strany prudce přibouchnul. Dostal strach, že je v domě zloděj, začal křičet a nadávat. Nic však neslyšel. Když znovu otevřel, nikde nikdo nebyl a vchodové dveře do domu byly zamčené a všechna okna uzavřená. Co to tedy bylo? Nevěděl. Jen se začal podvědomě bát čehosi neznámého.

Jednou večer byla jeho žena v ložnici sama a četla si knížku, když tu začala křičet. Muži pak vyprávěla, že slyšela, jak někdo škrábe na okno, na to okno, na kterém byly stopy rukou. Za oknem spatřila přízrak, který byl doslova přisátý na sklo. Od toho dne se oba cítili velice unavení a vyčerpaní. Navíc to umocňoval strach z onoho neznámého.
Jednou v noci si oba všimli toho, jak někdo bere za kliku u dveří. Muž mrštil proti dveřím knihu a začal velice vulgárně nadávat. Na pár dnů byl klid, ale paní již odmítala v domě spát. Přes známého, kterému vše vyprávěli, se dostali až k tomu, že mi zavolali. Vše jsem pečlivě vyslyšel a domluvili jsme se na návštěvě. Poradil jsem jim, ať postaví proti oknu, kudy se chce dostat přízrak do domu, zrcadlo. Během několika dnů jsem se pak vydal na cestu k nim. Důvodů k cestě jsem měl několik - jednak jsem se chtěl pokusit těm lidem pomoci, rovněž mě případ profesně zajímal a chtěl jsem také navštívit tento kraj, který mám velice rád. Po mém příjezdu jsem se dozvěděl, že ona bytost se pokoušela večer před tím znovu dostat oknem do domu, ale zrcadlo jako kdyby jí v tom bránilo. Bylo slyšet z venku jen nepopsatelný křik, vrčení a skřeky. Zůstal jsem u těchto lidí na noc s tím, že se pokusím jim pomoci. Zda budu mít úspěch, jsem však nevěděl.

Bylo hezké odpoledne, a tak jsem šel na procházku po okolí a také jsem navštívil tamní kostel. Rozjímal jsem a meditoval a soustředil se na nadcházející večer. Po svém návratu jsem v domě cítil stísněnost, strach a zimu. Požádal jsem proto majitele, zda mohu zůstat v kuchyni. Kolem všech dveří a oken jsem nasypal sůl. Ta totiž pomáhá vyhánět přízraky a saje jim energii. Rovněž jsem ji nasypal do všech čtyř rohů kuchyně a do ložnice. Když nastal večer, ulehl jsem na pohovku a čekal, na okamžik jsem ale usnul. Najedou jsem ucítil, jak mě kdosi drží za krk a rdousí, bylo to opravdu velice nepříjemné. Snažil jsem se rychle posadit a všiml si černého chuchvalce jakéhosi kouře, který se vznášel vedle pohovky. Okamžitě jsem začal odříkávat rituále romanum a exorcistické texty "Crux sancta sit mihi lux, non draco sit mihi dux, vade retro satana, nunquam suade mihi vana, sunt mala quae libas, ipse venena bibas..“. a pod. Rdoušení přestalo. Rychle jsem se uklidnil, zhluboka nadechl a soustředil se. Věděl jsem, že přízrak je někde kolem. Vzal jsem posvěcený kříž a začal jsem vypuzování z domu. Rovněž jsem mu přikazoval, aby ve jménu Boha a Ježíše Krista odešel a více se nevracel. Pohyb onoho beztělce jsem vnímal periferním vidění, věděl jsem, kde právě je. Svěcenou vodou a opakovaným odříkáváním exorcie "Sancte Michael Archangele de fende nos in prelio contra nequitiam et insidias diaboli...." se mi podařilo po nějaké době přízrak zbavit moci. Použil jsem poté opět svěcenou vodu a dům „zapečetil“. Přízrak nebyl již vidět, ale slyšel jsem jeho vrčení a jakoby dávení. Pak byl klid.

Kdo byl přesně oním přízrakem, nevím, mám jen jisté tušení. Podle mého názoru se jednalo o přízrak zvaný také jako noctuabundus, což je stvoření, které saje lidem energii, někdy je nazýván jako noční poutník, vamp, noční můra, běs a pod. Saje lidem životní sílu a to bez jejich vědomí.

Majitelé domu pak měli klid, přesto se rozhodli, jak jsem se později dozvěděl, budovu prodat. Vědomí toho, co se zde odehrávalo, jim nedávalo klid.
Milan Doležal
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2259893
DnesDnes67
VčeraVčera730
Tento týdenTento týden1482
Tento měsícTento měsíc15301

Partnerské weby