Existence Nemesis, neviditelné hvězdy pohybující se daleko za hranicemi sluneční soustavy, se zakládá na hypotéze, že gravitační síly mezi oběma hvězdami (Sluncem a tajemnou Nemesis), jež se pohybují po orbitě kolem společného těžiš tě, pravidelně působí na Oortův oblak a vytrhávají z něj komety, které pak obíhají kolem Slunce po značně protáhlých dráhách.

Podle názoru amerického astronoma M. Davise z roku 1984 může za pravidelně se opakující kosmické katastrofy těleso, které je trpaslíkem spektrální třídy M, s velmi výstřednou dráhou, s oběžnou dobou kolem Slunce 26 miliónů let, s nejvzdálenějším bodem své dráhy 2 až 3 světelné roky. Následkem průchodu tělesa přes Oortův oblak jsou komet odchýleny a nasměrovány do nitra sluneční soustavy s následky i pro planetu Zemi. Toto hypotetické těleso dostalo název podle antické bohyně pomsty Nemesis.

Britský astronom dr. John Murray z Open Univerzity v roce 1999 vyslovil domněnku, že kolem Slunce krouží ještě další planeta, několikrát větší než Jupiter, tedy po Slunci největší těleso naší soustavy. Podle dr. Murraye se její oběžná dráha nachází ve vzdálenosti 30 000 AU (astronomických jednotek – 1 AU = 150 mil. km) tedy ve vzdálenosti 4500 biliónů kilometrů, v pásmu Oortova mračna. V takové vzdálenosti by musela mít oběžnou dobu kolem 5 miliónů let.

Britský astronom tuto planetu přímo nenalezl, ale předpověděl ji na základě výpočtu - podrobil analýze dráhy třinácti známých komet, které prolétávají kolem Slunce po velmi protáhlých eliptických dráhách a na své cestě se od něj velmi vzdalují. Na základě nepatrných odchylek v jejich dráhách dospěl dr. Murray k závěru, že se za předpokládanými hranicemi sluneční soustavy nachází poměrně značně hmotné těleso, které dráhy komet ovlivňuje.

Podle dr. Murraye však toto těleso zřejmě nevzniklo v naší sluneční soustavě, ale bylo zachyceno zvenčí. Tomu odpovídá i předpokládaná oběžná dráha, po níž obíhá opačným směrem než ostatní planety sluneční soustavy.

John Matese z univerzity v Louisianě se domnívá na základě dostupných dat, že Nemesis by mohla být tak třikrát až pětkrát větší než Jupiter. Na hvězdu to není mnoho, přesto se vědci domnívají, že jde spíše o malou hvězdu než o velkou planetu.

Richard Muller z kalifornské university, který přišel s teorií existence Nemesis jako první, se domnívá, že je to rudý trpaslík ve vzdálenosti 1,5 světelného roku od Slunce.
Nejvzdálenějším zaznamenaným objektem je nedávno objevená trpasličí planetka Sedna, která má neobvykle protáhlou oběžnou dráhu kolem Slunce. Jde o dosud nejvzdálenější známý objekt, který byl zpozorován v naší soustavě, jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje od 76 do 975 AU. Jeden oběh planetky kolem Slunce trvá 10,5 až 12 tisíc let. Její protáhlý orbit mohl vzniknout právě vlivem druhé hvězdy. Také nepravidelnosti v letu amerických sond Pioneer 10 a 11, které již od roku 1972 letí ven ze sluneční soustavy, by mohly být vysvětleny vlivem nějaké neznámé planety za Plutem. Vědci John Anderson a Michael Nieto zjistili, že sondy se pohybují pomaleji, než by měly. Odchylky od plánované dráhy se objevily za dráhou planety Pluto. Při všech radiových kontrolách se oba Pioneery nenacházely v předem vypočtených bodech. Je pravda, že nepravidelnosti letu sond by mohly vyplývat z jiných hmotností planet, než jaké byly vypočteny.

Po průletu kolem planet byly jejich hmotnosti zpřesněny a tím i vysvětleny odchylky letu sond. Tak mohly být upraveny i dráhy dalších sond Voyager 1 a 2. Avšak i tak dochází k nepřesnostem v letech sond. Podle vědců není v takové vzdálenosti sluneční gravitace tak silná, aby sondy brzdila. Byla již vyslovena nejrůznější vysvětlení. Podle některých expertů na ně působí tajemná tmavá hmota, podle jiných zatím dostatečně neznámé zákony gravitace dalekého vesmíru. Objevily se také úvahy o temném souputníkovi našeho Slunce – Nemesis. Proti hypotézám astronomů, kteří odvozují z odchylek v pohybu komet a sond existenci neznámého tělesa za periférií sluneční soustavy, kritici upozorňují, že tam astronomové dosud neobjevili žádné takové těleso. Není zde také žádný objekt jasnější než 16,5 mag. Navíc značný sklon (je předpokládaný 12 stupňů) a velká hmotnost by rušivě ovlivňovaly i další planety a komety, což se neděje. Otázka Nemesis je tak stále otevřená.
(slk)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219832
DnesDnes351
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden351
Tento měsícTento měsíc12357

Partnerské weby