Gilgameš byl ze dvou třetin bůh, protože matkou byla bohyně Ninsun, a z jedné třetiny člověk po otci - zbožštělém králi Lugalbandovi. I když byli jeho rodiči, v eposu se píše: „Tak stvořili velcí bozi Gilgameše: vysoká jedenáct loktů postava jeho byla a devět pídí v šíři měla prsa jeho a tři pídě dlouhé bylo jeho mužství.“ Jak to tedy bylo s jeho narozením? Jeden z nejstarších prototypů loktu byl nalezen v Su meru a pocházel z roku 2150 př. n. l. Tento tzv. loket nippurský měřil 1,104 m a dělil se na 4 stopy. Byl zhotoven z mědi.

Pokud vycházíme z těchto údajů, pak byl Gilgameš zhruba 12 metrů vysoký. Docela impozantní, že? A co se v eposu dozvídáme o jeho příteli Enkiduovi? „Svým vzrůstem se podobá Gilgamešovi, jen menší je postavy, ale silnějších kostí.“ Tito dva přátelé se rozhodli vypravit proti Chuvavovi, strážci cedrové hory, proto si šli nechat vyrobit zbraně. „Za ruce se chytli, ke kovářům spěchali. Usedli mistři a spolu se radí. Topůrka velká ulili, ulili sekery o třech hřivnách, ulili veliké meče. Každý brousek o váze dvou hřiven, rukojeti o třiceti minách po obou stranách a pochvy o třiceti minách z pravého zlata. Gilgameš i Enkidu, každý z nich nesl výzbroj o deseti hřivnách.“ Hřivna obsahovala 60 min a mina vážila asi 480 g. Pokud vycházíme z těchto údajů, pak sekera vážila 86,4 kg, meč 86,4 kg, pochva 14,4 kg, a celková váha výzbroje byla 288 kg. To je tedy docela dost na jednoho člověka, vlastně poloboha. Enkidua totiž také stvořili bohové, aby byl důstojným přítelem Gilgameše.

Před výpravou svolal Gilgameš lidi Uruku, města prostranných tržišť, aby k nim promluvil: „Proti silnému Chuvavovi vytáhnout chci…“ Dovedete si představit, jak mluví k lidu shromážděnému v ulicích Uruku? Musel mít velmi silný hlas, když se všichni shromáždili v ulicích a na náměstích a ke všem mluvil…Pak si vzali svoji zbroj, připomínám každý pouhých 288 kg, a vyrazili na cestu. „Po dvaceti dvouhodinách zákusek si ulomili, po třiceti dvouhodinách ulehli k spánku, za celý den padesát dvouhodin urazili. Cestu jednoho měsíce a patnácti dnů již třetího dne k hoře libanonské dorazili. A večer proti slunci studnu vykopali.“ Dvouhodina je vzdálenost dvouhodinového pochodu - asi 10 km. Tedy po 200 kilometrech si dali svačinu a po dalších 300 ulehli ke spánku.

Za jediný den urazili 500 km. A za tři dny byli u cíle, v Baalbeku, vždyť to bylo pouhých 1500 km! A co Gilgameš dělal u cedrové hory? „I kácel nádherné cedry, roztříštěné shodil k úpatí hory. Když jich pokácel sedm, uchopil síť i meč vážící osm hřiven, tíhu to osmi hřiven, a do lesa vnikl. Otevřel skryté sídlo Anunnaků.“ Cedry dorůstaly výšky 40 a více metrů s odpovídající tloušťkou kmene s obvodem až 12 m. Pěkný dřevorubecký výkon, i když ze svahu mohl kmeny kutálet. A když to dodělal, popadl silák síť a meč o váze 230 kg a vnikl do lesa…

Na fotografii je socha Gilgameše před universitou v Sydney, na obrázku je zobrazen Gilgameš. V eposu je popisován boj Gilgameše se lvy. Jsou oba snad zobrazeni ve skutečné velikosti? Jak veliký byl asi tehdy lev? Posuďte sami. I kdyby všechny míry byly poloviční, stále by se jednalo o pozoruhodný výkon a Gilgameš s Enkiduem by měli impozantní postavy. Co vy na to? Čerpal jsem z knihy Epos o Gilgamešovi, přeloženo profesorem dr. Luborem Matoušem, vydané Československým spisovatelem Praha v roce 1976, a z knihy Malý slovník jednotek měření, autoři Miloš Chvojka, Jiří Skála, vydaný Mladou frontou v roce 1982 v edici Malé encyklopedie, svazek 13.
Ing. Jan K., Chomutov
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200214
DnesDnes450
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3716
Tento měsícTento měsíc9964

Partnerské weby