Středověké umění je přesycené astrologií a je v něm tak zašifrován astronomický obsah. Na obraze italského malíře Giotta je zobrazena Halleyova kometa z roku 1302. Astronomické prvky dovolují určit stáří některých uměleck ých děl. Týká se to také takových literárních výtvorů, jako je Dantova Božská komedie. Její obsah vede k názoru, že Dante byl nejen básník, ale také astronom. Božská komedie je poetickou popularizací středověké astronomie a těžila z geocentrických teorií Ptolemaiose a Aristotela, je doplněná elementy astrologie.

Astrologicko - astronomické prvky v Božské komedii zajímají vědce odedávna. Zkusili je rozluštit. Středověká kosmologie rozlišovala sedm sfér planet – Měsíc, Merkur, Venuši, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn a osmou sféru nehybných hvězd. Astronomické údaje říkají, kdy se v Božské komedii začíná akce: Když básník začíná putovat po světě zemřelých. Tradičně se přijímá datum 5. duben 1300, i když jiní oponují, že se jedná o 25. březen nebo 8. duben. Bylo jaro a Slunce se nacházelo ve znaku Skopce. Dante začal své putování, když byl Měsíc v úplňku. Bylo vypočítáno, že nejbližší úplněk po jarní rovnodennosti je právě 5. duben.

Dante dopodrobna popisuje pozice východu Slunce v různých ročních obdobích a přitom spojuje prvky astronomie a geografie. Dík tomu se dá dost přesně určit mnoho dat. Z dvanácti znaků zvířetníku se v Božské komedii objevuje deset. Skopec dokonce několikrát.

Planeta Saturn se podle tehdejší astronomie nacházela v sedmé sféře, tedy v sedmém nebi. V roce 1300 byla ve znamení Lva. I to pomohlo určit další data spojená s Božskou komedií.
(kýr)

 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2277028
DnesDnes139
VčeraVčera1344
Tento týdenTento týden1483
Tento měsícTento měsíc9277

Partnerské weby