Obrovský komplex jeskyní se táhne podle legend pod Uralem v Rusku. Dokonce někteří místní tvrdí, že se dá pod ním projít od severní části k jižní pod zemí. Jen místy je třeba vyjít na povrch, aby se člověk z jednoho jeskynního komplexu dostal do druhého. Je to tak nebo je to pohádka ?

Západní svah uralského hřebenu je pro vytváření jeskyní ideální. Téměř polovina hornin je tvořena vápenci rozpustnými ve vodě, dolomity a sádrovci. V průběhu stovek tisíců let na březích podzemních vod i pod koryty docházelo k tvorbě krasových míst. Potom uralské hory znovu ožily a začaly se zvedat, objevily se ledovce a zařezávaly se do kopců. Jeskynní soustavy se dostaly nad úroveň podzemních vod a staly se dostupné pro člověka. A takových jeskyní je nyní známo na Urale přes pět set! Nejen přírodních.

„ Ve všech dobách se lidé z těch či oněch příčin snažili vytvářet podzemní soustavy,“ míní Igor M. z Jekarinoburku. „ Hledali tam užitné nerosty, stavěli tajné svatyně, útočiště. Především mnoho takových umělých soustav leží v trojúhelníku tvořeném městy Perm, Jekatěrinburk a Čeljabinsk. Uložení umělých jeskyní na přírodní spojilo podzemní systémy, které se teď táhnou mnoho kilometrů. Mnoho se o tom neví, protože jeskyně Uralu se nestudovaly tak pečlivě jako krymské nebo kavkazské, kam se hrnuli dobrodruzi z celého bývalého SSSR.“
Jedna z jeskyní, která slouží jako vchod do podzemí, se jmenuje Divja. Leží nedaleko nevelkého města Narym. Vědělo se o ní už dávno, ale místní obyvatelé se domnívali, že je dlouhá jen několik set metrů. Na začátku 60. let minulého století se skupina zkušených speleologů rozhodla zjistit, jak je skutečně dlouhá. Pozorně zkoumali několik slepých chodeb a rozkopali podezřelá místa. A skutečně je jeden z úzkých lezů přivedl do neznámé, několikakilometrové části jeskyně s podivuhodně krásnými sály… Podle názoru vedoucího expedice se za touto novou částí skrývají ještě další s rozlehlými sály a galeriemi.

Navíc se průzkum jeskyní zadrhává kvůli řadě nešťastných pokusů - speleologové také bývají pověrčiví a do takových míst se jim pak už moc nechce. „Skoro to vypadá, že něco nebo někdo brání vstoupit do některých jeskyní. Existují v nich nějaké hranice, při jejichž překročení se zvyšuje negativní působení na psychiku člověka, něco ho jako nutí konat nelogické, nebezpečné skutky, kterých se nemůže ubránit. Dokonce i velmi zkušení průzkumníci se dopouštějí chyb, které sami - pokud všechno skončí dobře - po nějaké době nejsou schopni vysvětlit,“ dodává Igor M.

Například v několikastupňovité jeskyni Sungan, jedné z nejdelších na Urale (délka chodeb jen na nejnižším patře dosahuje osmi kilometrů), bylo mnoho speleologů a téměř všichni vypravovali o sluchových a zrakových halucinacích. Na jejím druhém dně je přepadal pocit nepochopitelného, ničím nepodloženého strachu. A tak dodnes tento úzký průlez, do kterého ústí chodba, nikdo nezdolal. Před čtyřiceti lety v jeskyni zahynuli dva velice zkušení speleologové z Moskvy. Vylézali z nižšího patra a zastavili se u žebříku z tenkých ocelových lan a hliníkových stupaček (byl zavěšen na vstupní studni). Za dobu, kdy byli v podzemí, se stupačky pokryly ledem a shora se valil mohutný vodopád. Výstup po takovém žebříku musel téměř na sto procent končit tragicky. Mohli počkat, až je ostatní budou hledat, protože by šli právě k tomuto vstupnímu otvoru. Ale Valentin Alexenkij lezl po žebříku, čistil stupačky od ledu a podle možnosti se odkláněl od svrchu padající vody. Když se přestal ozývat, vypravila se za ním Lena Alexejeva – a i ona zmizela jim zmizela z dohledu a pak zmlkla.
Za několik hodin ke vchodu do jeskyně přišli místní lidé a pomohli speleologům vylézt ven. Když přivolaný traktor vytáhl ven žebřík, objevil se hrozný obraz: Valentin a Lena se změnili v ledové sochy!

Igor M. měl u sebe dokonce plánky se sítí chodeb uměle vyražených i přírodních. Byl to jen kousek podzemního systému nedaleko Jekatěrinburgu. Část systému je také popisován v knize, kterou v roce 1979 vydala Akademie věd SSSR v malém nákladu. Uvádí, že při proražení jednoho ze starých poklesů mezi městy Nižnije Sergi a Ňazepetrovsk se našlo 45 štěrbin. Skrývaly se tu podzemní prostory vysoké až deset metrů! Jeskyně na Urale jsou tak záhadou, která teprve čeká na odhalení.
(ksa)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184798
DnesDnes519
VčeraVčera524
Tento týdenTento týden3828
Tento měsícTento měsíc11737

Partnerské weby