Tyhle podivuhodné stavby můžete navštívit celkem snadno. Stačí se dopravit na Tenerife, jeden z Kanárských ostrovů, a tam se ptát na Las Piramides de Güimar. Tyto pyramidy se totiž staly jednou z řady místních turistických atrakcí, což v tomto případě vůbec není na škodu. Spíše naopak. A jejich návštěva za těch pár eur určitě stojí.
O tom, že se na Tenerife nachází nějaké pyramidy, věděli místní obyvatelé asi odjakživa a nepřipadalo jim to nijak zajímavé nebo zvláštní. Jenom jeden z nich, kanárský rejdař Fred Olsen, na ně upozornil známého badatele Thora Heyerdahla. Odezva byla vlažná, Heyerdahla tyto stavby tenkrát ještě neupoutaly.

Záchrana v poslední chvíli

Olsen se ale nenechal odradit a když se Tenerife měla stavět dálnice rovnou přes pyramidy, dostatečně bohatý a vlivný rejdař zaúřadoval. Podařilo se mu pozemky s pyramidami vykoupit a snad až v Madridu zařídit i odklonění dálnice. A potom znovu pozval Thora Heyerdahla, aby se na ty unikáty podíval na vlastní oči. Jakmile je badatel spatřil, už se od nich prakticky neodloučil. Odstěhoval se na Tenerife a od roku 1991 se začal věnovat jejich systematickému průzkumu. Stále však toho o kanárských pyramidách více nevíme než víme.

Když si položíme základní otázky, tedy kdo, kdy a proč tyto monumentální stavby postavil, dostaneme na ně jen pramálo odpovědí. Podle historiků byly Kanárské ostrovy dlouho zcela pusté, než na ně (a to nejdříve kolem roku 3000 př. n. l., spíše však později) připluly výpravy berberských kmenů ze saharské pouště. Za jejich potomky jsou obecně považováni původní obyvatelé ostrova Guančové.

Tajemní hvízdaví Guančové

Problém ovšem spočívá v tom, že důležité umění mořeplavby, kterou původní osadníci bezpochyby ovládali, se v této kultuře jaksi neuchovalo. V době příchodu Španělů už Guančové neuměli stavět lodi, natož se plavit po moři, neznali ani hrnčířský kruh nebo luk a šípy svých údajných předků. Mohli se však pochlubit jinými zvláštnostmi. Podle skrovných zpráv, které o Guančích máme, to byl národ s charakteristickou světlou pletí a vlasy a podivuhodným hvízdavým jazykem, jediným svého druhu na světě. Španělé Guanče ale nakonec úplně vyvraždili a nezbylo nám po nich kromě pyramid téměř nic. I ty jsou však sporné. V některých španělských kronikách se sice píše, že Guančové stavěli „své“ pyramidy ještě v době bojů se Španěly, ale podle jiných zpráv z té doby stály pyramidy na ostrově „odnepaměti“ a Guančové stavby jen opravovali. Pokud však nepostavili pyramidy Guančové, kdo tedy? Nějaká jiná, nám úplně neznámá civilizace?

Jen hromady kamení?

Čím méně máme k dispozici informací, tím více zbývá prostoru pro různé hypotézy. Podle jedné pyramidy vlastně ani neměly nějaký specifický účel, protože to jsou jen hromady kamenů vybrané z místních polích. Jenže vnitřek staveb netvoří kameny, ale hlína a štěrk. Některé kameny jsou navíc i částečně opracované a určitě nepocházejí z bezprostředního okolí pyramid. Někdo tedy chtěl vystavět „svoji“ pyramidu na určitém místě a když v okolí nebyl příhodný stavební materiál, musel si ho na stavbu dopravit. Na sopečném Tenerife je ale všude, ale opravdu všude, kamení víc než dost. Proč by se s nimi někdo měl někam tahat, když je mohl získat rovnou na místě? Mají snad dovezené kameny nějaké speciální vlastnosti? Kdo ví.

V historii něco takového ale není ojedinělým příkladem. Ze značné dálky se dopravoval materiál jak na egyptské pyramidy, tak třeba na Stonehenge. A třeba i na naše Kounovské řady u Rakovníka. Odkud přesně pocházejí kameny použité na kanárské pyramidy, se ale zatím také ještě neví.

Místo krve mléko

Obecně nejpřijatelnější teorie o tom, k čemu pyramidy vlastně sloužily, je konání nějakých obřadů. Jenže jaké rituály to asi tak mohly být? Pohřební? V jeskyni pod jednou z teras sice byly objeveny dvě guančské mumie, keramické střepy a úlomky obsidiánu doneseného od místní sopky, ale to ještě tolik neznamená. I kdyby se je podařilo přesně datovat, nikdo nevyloučí, že mumie byly uloženy pod již existující a tudíž daleko starší terasu.

Podle Thora Heyerdahla spočívaly zdejší obřady také v chovu posvátných koz v obdélníkových ohradách. Guančové posvátné kozy denně dojili a nadojené mléko vylévali na vrcholky pyramid tak, aby po nich stékalo dolů. Aztékové a Mayové k témuž účelu používali krev tisícovek lidských obětí. Že by obě kultury měly nakonec přece jen nějaký společný zdroj, jenže Guanče limitovaly místní možnosti a museli krev nahradit dostupnějším mlékem? A jak s tím souvisí přesná orientace pyramid k východu slunce? Jsou snad kanárské pyramidy opravdu spojnicí s podobnými stavbami na druhé straně Atlantiku, sumerskými zikkuraty, jak se domnívá Thor Heyerdahl? Vždyť je navzájem dělí tisíce kilometrů i let. A mohla snad dokonce kdysi existovat nějaká celosvětová pyramidová kultura, jejíž součástí byly kromě již zmíněných pyramid samozřejmě i ty egyptské?

Civilizace pyramid

Kromě Güimaru se jenom na Tenerife nachází přinejmenším ještě dva pyramidové komplexy, dnes značně poničené, a to u Icod de los Vinos a v zálivu San Marco u La Suerte. Další pyramidy je údajně možné nalézt na kanárském ostrově La Palma u Garafie a Santo Dominga. Ví se také o pyramidách na azorském ostrově Pico. K nim můžeme přiřadit i další lokality různě po světě - Čínu, Papuu – Novou Guineu, Nový Zéland, pyramidy na dně wisconsinského jezera Rock Lake anebo podmořské pyramidy u japonských břehů… Dočkáme se někdy vyřešení této pyramidové hádanky?
Jitka Lenková
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273983
DnesDnes850
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5394
Tento měsícTento měsíc6232

Partnerské weby