Vědci v dřívější době nejednou hovořili o existenci antihmoty, která by se mohla kdesi ve vesmíru ještě vyskytovat. V počátcích vesmírné existence jí pak podle standardního modelu astrofyziky muselo být přibližně dokonce stejně tolik jako hmoty. Ovšem i v mnohem pozdější době se nedala existence antihmoty zcela jednoznačně vyloučit. A tak při různých hypotézách, týkajících se některých vesmírných úkazů, výbuchů i katastrof, se s antihmotou stále jaksi počítalo. Jako příklad lze uvést tunguzský meteorit, nebo-li nejpodivnější a nejzáhadnější udál ost týkající se "hmoty z vesmíru", která se udála 30. června 1908 v sibiřské tajze. Ohnivá svítící koule letící od jihu k severu způsobila hromovou ránu, mnoho dalších výbuchů a zkázu všeho živého na velké rozloze tajgy, přičemž ze samotného velkého tělesa se nezachovalo zcela nic. Podle některých vědeckých úvah se tehdy mohlo jednat právě o vesmírnou antihmotu.

Antihmota se od hmoty liší jen opačnou charakteristikou, například obrácenou hodnotou elektrického náboje. Pokud však antihmota přijde do kontaktu s hmotou - dochází k anihilaci, při níž jedna zničí druhou. Průvodním jevem pak může být silný výbuch s ničivými účinky, k čemuž údajně mohlo dojít právě v oblasti zasažené tím, co označujeme jako tunguzský meteorit. Dalšími průvodními jevy může být změna magnetismu i další anomálie, ke kterým dodnes v oblasti zasažené neznámým tělesem roku 1908 dochází. Vědci z univerzity v dánském Aarhusu se vyjadřují v tom smyslu, že atomy antihmoty jsou neutrální, ovšem mají slabý magnetismus. Například na rozdíl od "normálního vodíku" je jeho antihmotná verze tvořena antiprotonem a pozitronem namísto elektronu.

Vědcům Evropského střediska pro jaderný výzkum se v listopadu 2010 podařilo napodobit podmínky takzvaného velkého třesku krátce po vzniku vesmíru a vytvořit životaschopnou antihmotu. V tomto případě ji tvořily "obrácené" verze atomů nejjednoduššího prvku - vodíku. Ve speciální magnetické láhvi dokázalo několik desítek atomů antihmoty přežít sice jen pouhé dvě setiny sekundy, ale i tak se jednalo o událost zcela mimořádnou pro fyziky celého světa. Úspěch pokusu spočíval v jejich uzamčení do magnetického pole, které je udrželo mimo kontakt s normální hmotou. V Evropském středisku pro jaderný výzkum se tak podařilo z deseti miliónů antiprotonů a 700 miliónů pozitronů sestavit 38 atomů antivodíku a ve speciálně tvarovaném magnetickém poli je alespoň malý zlomek sekundy udržet při životě.
První krůček o uskutečnění dlouholetého snu vědců - získat přežívající antihmotu, tak byl učiněn. Až se podaří dosáhnout ještě delší doby přežití antihmoty, bude možné zkoumat rozdíl mezi hmotou a antihmotou, o které toho ve skutečnosti příliš zatím nevíme. Další pokusy by tak mohly umožnit pochopit a vystopovat, co se vůbec na počátku existence vesmíru odehrálo. Vědci totiž stále nemají k dispozici seriózní vysvětlení, jak došlo k převážení hmoty a k zániku antihmoty ve vesmíru.
(pk)

 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2015961
DnesDnes351
VčeraVčera777
Tento týdenTento týden1128
Tento měsícTento měsíc12286

Partnerské weby