Kolem roku 1687 zaplavily čerstvý sníh v okolí dnešní litevské Klajpedy na východním pobřeží Baltského moře vločky vláknité hmoty černé jako uhel. Vlhké vločky čpěly shnilými mořskými řasami a podle později zjištěných vzorků obsahovaly na 29 druhů nálevníků - miniaturních prvoků žijících ve vodě. Ze 17. století jsou známy i jiné neobvyklé srážky. Tak například v jedné anglické vsi v oblasti Norfolku se roku 1683 hrnuly z nebes spousty malých žabek a v jihoamerických Andách zaznamenali roku 1698 sopečnou erupci ryb.
Nejinak tomu bylo rovněž ve století devatenáctém. Devátého února 1859 začaly na Mountain Ash ve Walesu také dopadat ryby. Mnohé z lidí tento příval doslova vyděsil, protože zjistili, že se jedná o malé rybky, kterých bylo všude na zemi kolem spousty. V americkém Chesteru v Pensylvánii přistáli 6. června 1869 malí měkkýši připomínající slimáky a ještě strašidelnější okamžiky přinesl v Memphisu ve státě Tennessee 15. leden 1877, kdy při průtrži mračen padalo z nebe obrovské množství tmavě hnědých hadů. V srpnu 1894 zaskočily obyvatele anglického města Bath zase tisíce malých medúz, které zaplavily ulice. K jiným neobvyklým pozdravům nebes patří ještě teplé kameny v New Hampshire roku 1682, na Sumatře roku 1903 a v Kalifornii roku 1922, právě tak jako černá vejce v Port-au-Prince na Haiti v roce 1786.

K nejnovějším podobným úkazům pak ve světě docházelo na přelomu roku 2010 a 2011. Na nejrůznějších místech se totiž objevovaly zprávy o záhadných hromadných úhynech ptáků, ryb a dalších živočichů. Patří k nim třeba vyplavení stovek tun ryb na východním pobřeží Spojených států, u Rio de Janeira v Brazílii a na Novém Zélandu. Doslova apokalypsou odstartoval déšť mrtvých těl černých vlhovců, kosům podobných hejnovitých ptáků v arkansaském Beebe. Následovalo sto tisíc leklých ryb v řece Arkansas, dále asi pětisethlavé hejno mrtvých a umírajících ptáků na vozovce v Louisianě i stovky dalších leklých ryb u jezera Ontario. Na plážích v anglickém Kentu se objevila tělíčka 40 tisíc mrtvých mořských krabů a na novozélandském poloostrově Coromandel obyvatelé s hrůzou na břehu našli stovky těl ryb chňapalů, jimž většinou chyběly oči. Obdobně i z Brazílie dorazila zpráva, že od začátku roku 2011 moře u Ria vyplavilo už sto tun mrtvých sardinek a smuhovitých i sumcovitých ryb.

Vysvětlení těchto jevů jsou bezmála tak rozmanitá jako padající předměty. Kapky krve a kousky masa, které roku 1841 "pršely" v americkém státě Tennessee, byly spojovány s projevy nespokojených dělníků na plantážích. Charles Fort, přední sběratel podivností a kuriozit, pronesl zase hypotézu, že máme nad hlavou cosi jako rozlehlé Sargasové moře, na němž plující lodi ztrácejí části nákladu. Nejoblíbenějším vědeckým zdůvodněním většiny těchto spadů, zejména pokud jde o žáby a ryby, je vzdušný vír či vodní smršť. Vír tornáda může dosáhnout rychlosti přes 450 kilometrů za hodinu a vyvinout tak neuvěřitelnou sílu. Přesto je obtížné si představit, jak by si tyto prudké přírodní síly mohly vybírat, takže by například přemístily řasy z rybníka na jedno místo a žáby a ryby na jiné. Stejně neschůdně se jeví hypotéza, že by mohl vzdušný vír či vodní smršť upustit svůj "náklad" vždy na totéž místo, což se mnohokrát stalo.

Vědci se dnes snaží vysvětlit mnohé záhady různými reálnými důvody, že se obvykle jedná o důsledek meteorologických jevů, někdy v kombinaci s lidským přičiněním, s extrémně chladnou vodou či studenými vzdušnými proudy nebo vlivem záhadných nemocí. Objevila se však rovněž zdůvodnění v podobě ohňostrojů, letadel, ale i různých elektromagnetických vlnění. Vizionáři v tom však vidí mnohem více - tedy začátek jakési světové apokalypsy, která je předzvěstí nadcházejícího konce světa nebo alespoň značné změny současného světa s nedozírnými následky.
(kov)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2335961
DnesDnes93
VčeraVčera800
Tento týdenTento týden1676
Tento měsícTento měsíc16118

Partnerské weby

apartman banner