V oblasti nádherných irských jezer Lomgford, pár kilometrů od Keenagh, žila rodina farmáře Callaghema. V roce 1916 přijel na policejní stanici a rozčileně oznamoval seržantovi, že má veliké problémy. Poslední dobou jej někdo na farmě a v celém domě pronásleduje. Farmář Callaghem tvrdil, že se musí jednat o zlého ducha, který jej i všechny členy rodiny krutě terorizuje.
„Nedá nám ani na chvilku pokoj. Najednou je v kuchyni rachot, když tam vejdeme, vzduchem létají kastroly. Máme rozbité talíře, že už nemáme z čeho jíst. Ulámal židlím nohy, rozbíjel vše, co bylo v místnosti.  Žijeme uprostřed polí na samotě. Ze severu kopec, z jihu jezero Sheelin. Moje žena měla krásný ručně malovaný čajový servis. Šálky byly tak tenké, že byly skoro průsvitné, vše bylo nádherné. Protože jsme měli o tento servis velký strach, nesla všechno manželka v krabici do ložnice. Na schodech se jí všechno rozprsklo v rukách, jako by do toho někdo neviditelný střelil. Koukal jsem na to, stalo se to před mýma očima a dokonce to viděli i sousedé, kteří by to mohli dosvědčit.“

Podivné činy strašidel typu poltergeist jsou sice protokolárně zjištěny, pachatele ale nikdo nikdy neviděl a tak ho ani nikdo nemohl zatknout a postavit před soud. Přesto však policejní stanice na celém světě případy sepisují, registrují a bohužel, po určité době odloží ad acta.

Seržant Gilpatrick sepsal po své návštěvě farmy napadené strašidlem tento protokol:
„Prohlédl jsem maštale, chlívek a všechno, co k farmě patří a zkontroloval jsem místnosti dřevěného domu. Pochopitelně jsem povídání o strašidlu na Callaghenově farmě nevěřil. Když jsem byl již na odchodu, vrhla se ke mně paní Callaghenová, popadla mě za obě ruce, klekla si přede mnou a vykřikovala, že nezůstane v domě ani minutu, když odejdu. Pak se ke dveřím postavila děvečka a roztáhla ruce, děti se schumelily kolem mne, farmář sepjal ruce. Nemohl jsem odejít. Po nějaké době se z kuchyně ozval obrovský rachot, bouchání, mlácení. Teď už jsem začal věřit. Byli jsme všichni pohromadě, rozbíjení musel provádět tedy někdo neznámý: Ale žádný takový nikde nebyl. Musel jsem přiznat, že si farmář a jeho rodina celou záležitost s poltergeistem nevymysleli. Když jsem odcházel, proletěly nad našimi hlavami vidle a zapíchly se do dřevěných vrat.“

Toto je pravdivý příběh. Ze starých archivů a pomocí protokolů seržanta Gilpatrika jej později sepsal Herbert S. J. Thurston, v té době uznávaný odborník v oblasti výzkumu neuvěřitelných skutečností. Ten také napsal závěr tohoto případu: Farmář Gallaghen a pochopitelně celá rodina se přestěhovali do nového domu a založili novou farmu dostatečně daleko od oblasti jezera Sheelin.
(vlab)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202373
DnesDnes351
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2047
Tento měsícTento měsíc12123

Partnerské weby