V roce 1963 se ve Skopji na území bývalé Jugoslávie stala neuvěřitelná věc. V noci z 25. na 26. července vypukla v tamní zoologické zahradě panika. Krátce po půlnoci začala být zvířata neobvykle vzrušená. Šelmy teskně vyly nebo se za ohlušujícího řevu pokoušely dostat ven ze svých klecí a i jindy tak hravé opice zachvátila podivná křeč. Pak jako na povel zvířata náhle ztichla a schoulila se do klubíčka. Podivný klid netrval dlouho. V pět hodin a šest minut udeřila na Skopji první vlna mocných otřesů země, které toto půvabné město téměř celé zničily. Zatímco nic netušící lidi zastihla smrt ve spánku, zvířata vycítila blížící se katastrofu a již několik hodin před prvním otřesem se snažila uniknout z ohrožené oblasti.

Událost zaznamenaná v skopské zoo není jediným důkazem ojedinělé schopnosti zvířat předvídat zemětřesení. Hadi vylézající uprostřed zimy ze svých děr, krysy opouštějící náhle sklepení domů, kočky a psi prchající na otevřená prostranství jsou pro obyvatele seizmicky neklidných oblastí neklamným znamením blížících se otřesů země.

Japonští rybáři si povšimli, že hlubinné ryby začínají vyplouvat k hladině vždy den či dva před zemětřesením. Ichtyolog Jasua Suehira na základě podobných pozorování úspěšně předpověděl podmořské otřesy poblíž ostrova Niišima. Rozbor neobvyklých úlovků ryze hlubinných ryb odhalil kořeny staré japonské báje, podle níž je prý příčinou zemětřesení obrovská sumcovitá ryba namadžu, která svými vousy lechtá dno. Jistý druh zvláštní vousaté ryby, žijící jen ve velkých hloubkách, se totiž před zemětřesením ukrývá v mělčinách v těsné blízkosti břehu a je pro obyvatele pobřežních vesnic spolehlivým varovným signálem. Naprosto nejspolehlivějším prognostikem nadcházejících otřesů země je amurský sumec Parasilurus azotus. Jeho rostoucí nepokoj odhalí nebezpečí již dvacet hodin předem. Stovky seizmických stanic, hlídající neklidné hlubiny země po celém světě, zatím na takový výkon nestačí. Přitom včasné varování a evakuace obyvatelstva ze zastavěných míst je jedinou možností, jak zabránit velkým ztrátám na životech, které si každé velké zemětřesení vyžádá. Šanci by proto měly dostat i živé seizmografy.

Hádanku, jakým způsobem zvířata získávají informace o nadcházejícím nebezpečí, se pokoušeli rozluštit již staří Číňané. Jedna z teorií předpokládá, že pavouci prostřednictvím přejemných nití svých pavučin snímají i ty nejmenší záchvěvy zemské kůry a spolehlivě tak vycítí rostoucí napětí. Podle další hypotézy se před zemětřesením ozývají zvuky, které lidské ucho neslyší. Četné druhy zvířat mají mnohem větší sluchový rozsah než člověk a zaznamenávají i zvuky o velmi vysokých nebo nízkých kmitočtech. Ryby jsou zase citlivé i na malé změny zemského magnetického pole před nadcházejícími otřesy. Proč nás ale zvířata dokážou varovat i před dalšími zdánlivě zcela nepostižitelnými katastrofami, zůstává nadále tajemstvím.
(vlab)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2185722
DnesDnes364
VčeraVčera543
Tento týdenTento týden907
Tento měsícTento měsíc12661

Partnerské weby