Fenomén kruhů v obilí je často diskutovanou záležitostí. Podobným zajímavým, ač méně častým jevem, jsou také kruhy v ledu nebo ve sněhu.

Kruhy v ledu

První záznam o kruhu v ledu pochází z roku 1930. Tehdy se na řece Don River v Kanadě objevil menší kruh otáčející se kolem vlastní osy s periodou 150 sekund. Novodobější nálezy se datují od roku 1986, objevují se nápadně často ve Švédsku. Kruh o vnějším průměru kolem padesáti metrů byl v této zemi nejprve zaměřen u obce Pitealven. Otáčel se kolem své osy asi třikrát za minutu. V roce 1987 se objevil další podobný kruh v Kalixalven a za největší z tajemných švédských kruhů je považován ten, který byl zaznamenán v roce 1990 u Ljusnan. Měl dvě stě metrů v průměru! Tentýž rok se ale záhadný kruh objevil i na Ukrajině v oblasti Charkova. V roce 1991 se záhadologové zajímali o kruh v ledu ve Walthamu v Massachussets v USA, o rok později zaměstnal jejich pozornost kruh v Hostagsjon ve Švédsku a v roce 1993 se badatelé přesunuli za kruhy do Tannerville v Pensylvánii a do Cambridge v Massachussets v USA. Kruhy se objevovaly jak na hladinách jezer - na hladinách bez pohybu, tak na řekách a potocích, tedy hladinách v pohybu. Záhadologové, kteří tyto kruhy zkoumali, uvádějí, že se vnitřní kruh nikdy nepohyboval proti proudu, ačkoli voda v mezikruží nebyla zamrzlá. Některé kruhy se ale otáčely kolem své osy s periodou kolem tří minut. Mezi další zajímavé a ostře sledované případy patřil výskyt kruhů na tenkém ledě řeky Charles River v Bostonu v USA. Tenký led byl pokrytý i slabou vrstvou sněhu a přes noc se na něm objevila síť kanály propojených soustředných kružnic. V předjaří (11. března) roku 2003 vyvolal pozdvižení geometricky naprosto přesný kruh na přítoku řeky Silverman v americkém městě Norwalk v Connecticutu. Led byl silný jen 6 milimetrů, průměr kruhu činil 7,85 metru. Kruh vznikl během noci, byl objeven kolem šesté hodiny ranní. Teplota se podle záznamů pohybovala kolem mínus devíti stupňů Celsia. Asi za poslední případ tajemných kruhů v ledu lze považovat ty, které zachytil v loňském roce na začátku léta snímek kosmonautů z paluby mezinárodní vesmírné stanice na jezeře Bajkal.

Kruhy ve sněhu

Tři prstence se například objevily ve sněhu na úpatí jedné turecké hory. Několik obyvatel Moskvy bylo konsternováno, když 21. prosince 1991 na sněhu před domem objevili soustavu soustředných prstenců, které dosahovaly průměru až osm metrů. Vzdálenost jednotlivých prstenců byla zhruba 20 centimetrů. Formace byla vytlačeno do sněhové pokrývky vysoké zhruba osm centimetrů. Jeden ze svědků události tehdy tvrdil, že jde snad o dílo mimozemšťanů. Viděl prý v noci venku bíle zářící světelnou kouli, šlo o jakýsi nakloněný kruh beze středu. Světlo prý bylo oslepující, muže z něj rozbolela hlava, vše se s ním točilo, nestihl proto objekt vyfotografovat, než zmizel z dohledu.

Původ není jasný

Badatelé se domnívají, že za vznikem kruhů v ledu nebo ve sněhu může být více faktorů - například energetické působení z výšky, jež způsobí teplotní změny na ledu nebo na sněhu. Další hypotéza operuje s možností, že jsou kruhy vytvořeny pomocí proudu teplejšího vzduchu, jehož paprsek by musel být úzký a přesně směrovaný. Odborníci nevylučují ani vliv neidentifikovatelných objektů (UFO) nebo teplotní působení podloží (mohly by se uplatnit výron plynů, termální pramen, geologický zlom). Vyloučit nelze ani záměrný zásah člověka, vedený touhou po senzaci.

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216098
DnesDnes495
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden495
Tento měsícTento měsíc8623

Partnerské weby