Kapitán Kondos, který lovil se svou posádkou mořské houby v Egejském moři, natrefil v roce 1900 na neuvěřitelný úlovek. Jeho potápěči objevili trup lodi naložené bronzovými a mramorovými sochami. Loď kdysi nejspíš patřila řeckému obchodníkovi (potopila se dle mínění badatelů-historiků někd y v roce 80. před naším letopočtem během plavby do Říma či Atén). Trvalo několik měsíců, než se podařilo několik soch vyzvednout nad hladinu. V květnu 1902 pak archeologové zkoumali nejen sochy, ale také jakési kousky zkorodovaného bronzu, vytažené z moře spolu se sochami. Ve zprohýbaných bronzových plátech si totiž všimli ozubených koleček. Později se ukázalo, že je tento nález pro ně cennější a mnohem zajímavější než sochy.

Šlo o velice komplikovaný astroláb. Měl rozměry kapesního přístroje, ovšem jeho důmyslné převody byly schopné mimo jiné pouhou manipulací číselníky určit po celý rok východy a západy jasných hvězd, Měsíce, Slunce a pohyb známých planet (přístroj by měl být nyní součástí sbírek aténského Národního muzea). Komu astroláb patřil, kdo ho používal?

Kolovala řada fám a spekulací. Je ale pravděpodobné, že ho jako astronomickou či astrologickou pomůcku využíval slavný hvězdář Gemin, který žil kolem roku 77 před naším letopočtem na ostrově Rhodos. Ať už ale vlastnil astroláb kdokoli, vědce udivila neskutečná preciznost zpracování, se kterou se zatím nesetkali u žádného dalšího antického přístroje. Jemnost a dokonalost převodů soukolí je vyšší než u nejlepších výrobků renesančních hodinářů či zhotovitelů astronomických přístrojů. Tento astroláb byl i pomocníkem pro aritmetické operace.

Nikde ve starověku či středověku o podobném přístroji ale nenajdete ani zmínku. Jen francouzský matematik, fyzik, spisovatel a teolog Blaise Pascal sestrojil deset let před svou smrtí (v roce 1652) první primitivní sčítací stroj, až po něm pak přišli další vynálezci, ovšem dokonalosti nalezeného astrolábu se přiblížili poprvé až roku 1770!
(šál)

DODATEK
Astroláb - je historický astronomický přístroj, který se používal na určování a předpovídání pozice hvězd a Slunce, určování času podle místní zeměpisné délky a naopak, využíval se též pro zeměměřičské práce. Byl to závěsný kruh rozdělený na stupně, okolo jehož středu se otáčelo rameno s dvěma průzory (tzv. alhiáda). Astroláb údajně sestrojil v polovině 2. století před naším letopočtem Hipparchos, používal se několik století. Ve středověku ho zdokonalili a začalli využívat ve sférické astronomii Arabové.


 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128224
DnesDnes406
VčeraVčera851
Tento týdenTento týden3011
Tento měsícTento měsíc21717

Partnerské weby