„On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na tvých cestách. Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil,“ píše se v bibli v devadesátém prvním žalmu. A skutečně, někteří lidé jako kdyby byli v trvalé péči andělů strážných, přežijí i nehody, které by jiným byly zcela ji stě osudné.

V České Kamenici byla nalezena žena, která přežila pád z výšky 10 tisíc metrů. Dne 26. ledna vybuchla na palubě letadla DC 9 jugoslávské letecké společnosti bomba ustašovských teroristů. Trup se rozpadl na několik kusů a zřítil se k zemi. Byl slyšet obrovský rachot. Zbytky letounu přiletěly zpoza kopce a roztříštily se na obrovské ploše. Neexistovala naděje, že by někdo tu hrůzu mohl přežít. Najednou bylo slyšet volání a sténání. Zachráněná letuška se jmenovala Vesna Vulevičová, bylo jí 23 let. V bezvědomí zůstala 27 dnů, z neštěstí si na nic nevzpomněla. Probrala se až v nemocnici. Utrpěla těžký otřes mozku a zlomeninu obratle, následky jsou však velmi nepatrné. Jako žena, která přežila pád z deseti tisíců metrů, se dostala do Guinnessovy knihy rekordů. Podle mínění některých odborníků k její záchraně přispělo to, že zadní část trupu, v níž byla uvězněna, poněkud plachtila. Jak ale vysvětlit, že další lidé, kteří se zde také nacházeli, byli na místě mrtví?

Galerie zázračně zachráněných jedinců není tak malá, jak by se mohlo zdát. Mnohé případy zůstaly téměř nepovšimnuty, přestože nesly punc senzace. Dne 16. června roku 1966 odstartoval z letiště v Prievidzi letoun L60 přezdívaný Brigadýr. Na jeho palubě kromě pilota byli dva parašutisté – začátečníci a ing. Vladimír Zámečník. Sportovec, který se připravoval na mezinárodní soutěž, nejdříve dohlížel na seskok obou elévů. Když pak letoun vystoupal do výšky 2000 metrů, vyskočil sám.
„Letěl jsem volným pádem a nacvičoval figury. Asi 800 metrů nad zemí jsem zatáhl za uvolňovací lano. Nemohl jsem ho vytrhnout. Viděl jsem, jak se řítím k zemi. Bohužel, jak jsem silou tahal za uvolňovač, dostal jsem se do polohy hlavou dolů. Na záložní padák jsem také nemohl dosáhnout. Zbývalo 200 metrů, když se mi to konečně podařilo, ale to už jsem byl v takové poloze, že mi proud vzduchu přehodil padák tak, že vrchlík zůstal obrácený. V tu chvíli jsem měl rychlost asi 15 až 18 metrů za sekundu. To se za normálních okolností přežít nedá.“

Vladimír Zámečník se před zděšenými pohledy všech lidí z celého letiště zabořil do promoklé čerstvé oranice a téměř v ní zmizel. Měl štěstí, kdyby dopadl o kousek dál, roztříštil by se o betonovou plochu. Měl zlomené obě nohy a páteř, ale žil.

O pár let později prožil naprosto stejné drama dvaadvacetiletý Marc Mongillo. Při nácviku volného pádu se ve výši 900 metrů dostal do polohy hlavou dolů. Šňůry otevírajícího se padáku se mu zapletly kolem nohou a rezervní padák selhal stejným způsobem. Mongillo se po dopadu na mokrou louku dvakrát překulil a sklouzl do vodního příkopu. Měl zlomenou stehenní kost, poškozená játra a odražené ledviny. Případ byl považován za prvořadou senzaci nejen na Floridě, kde k zázračnému přežití došlo, ale i na celém světě.

Život je plný podivuhodných událostí a nevysvětlitelných jevů. Jak se zdá, my se s tajemnem nesetkáváme, jsme jím přímo obklopeni.
(ngn)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216269
DnesDnes122
VčeraVčera544
Tento týdenTento týden666
Tento měsícTento měsíc8794

Partnerské weby