V osmdesátých letech minulého století se zrodila opět jedna legenda o tunguzském meteoritu. Sergej Koroljov, hlavní sovětský raketový konstruktér, vyslal expedici vrtulníků a letadel do oblasti Nižnej Tunguzky, tam, kam spadl roku 1908 údajně meteorit. Dones se o této události vedou sp ory, co to vlastně bylo. Co když tam byly nalezeny zbytky kosmické lodi z jiného vesmíru? Jistě by se Koroljovovi hodily při konstrukci raket. A tak se skutečně taková expedice, pochopitelně na vysokém stupni utajení, konala.

Smolná série

Vývoj rakety typu Vostok pod vedením šéfkonstruktéra Koroljova, který začal v roce 1959, měl jediný cíl: předstihnout plánovaný americký projekt Mercury. To se však neobešlo bez problémů. V červnu 1960 například u rakety jeden boční motor selhal hned po startu a krátce po odpoutání od země se raketa zřítila blízko rampy. V srpnu při dalším startu již proběhlo vše podle plánu. Kabina se dvěma psy po sedmnácti obletech Země bezpečně přistála. Ale když se 1. prosince 1960 uskutečnil další start, loď se nepodařilo dostat na správnou sestupovou dráhu a shořela v atmosféře. A datum, na které byl naplánován první let člověka do vesmíru, se neúprosně blížilo.

Na Koroljova však nedoléhaly jenom tyto neúspěchy. Řešil nedostatek financí, chyběla mu kvalitní technika a hlavně musel plnit příkazy prvního tajemníka komunistické strany Nikity Chruščova. Alarmující byl také Koroljovův zdravotní stav. V té době prodělal srdeční záchvat a v nemocnici zjistili poruchu funkce ledvin jako následek věznění v gulagu, kde strávil celkem šest let (1938 - 1944). Lékaři Koroljova nyní varovali, že pokud v práci nezvolní, brzy zemře. Koroljov si však nemohl vybírat. Asi za tři týdny poté ho však čekal znovu neúspěch.

Tunguzská expedice

Když se raketa, která odstartovala 21. prosince 1960, stala neovladatelnou, o osudu kabiny kosmické lodi nebylo nic známo. Přitom již za čtyři měsíce měl do vesmíru letět první člověk. Situace začala být kritická nejen pokud šlo o vývoj sovětské kosmické lodě, ale i o Koroljova osobně.

Naštěstí najednou přišla zpráva o záhadném (!) radiovém vysílači, který se ozýval odněkud z prostoru Dolní Tunguzky. Že by to byla ona ztracená kabina? Vysílač byl zaměřen a z letadla vysazena na padácích pátrací skupina. Počasí bylo velmi nepříznivé, země byla pokryta sněhovými závějemi hlubokými 3 až 4 metry a teplota byla až minus 40 0C. Kabina byla nalezena a pasažér – pes žil. Nyní se začal řešit problém, jak kabinu dopravit ke Koroljovovi. Podařilo se to zvláštní expedici, kterou popsal sovětský spisovatel Vladimír Gubarev až po dvaceti let, začátkem 80. let minulého století. Bylo to skutečně tak?

A začala se vynořovat řada otazníků. Opravdu raketa havarovala, a to zcela náhodou, v oblasti, kam před lety spadl tunguzský meteorit? A když přece ano, nebylo díky této havárií objeveno něco jiného, co je až do dnešních dnů ukryto v ruských archivech? Byla to souhra náhod anebo jen zastírací manévr? Co bylo první? Nepodařený start rakety a zamaskování této skutečnosti pátráním v blízkosti dopadu tunguzského meteoritu? Co když se v této oblasti opravdu našlo něco zvláštního a vyslaná expedice v domnění, že našla kabinu pozemského původu, narazila na něco, co z naší Země nepocházelo? A zároveň ono „něco“ významně pomohlo sovětskému kosmickému výzkumu kupředu. Následovaly starty 9. a 25. března a konečně 12. dubna 1961 – start Jurije Gagarina. Světový úspěch!

Skutečně k němu dopomohlo něco, co nebylo z tohoto světa? Těžko říct – a hlavně, proč byl měl SSSR oficiálně přiznávat, že to nebyl jen a jen sovětský výzkum, který vše umožnil. Musíme se bohužel i dnes spoléhat jen na informace, které tehdy Sověti a nyní Rusové byli a jsou ochotni poskytnout. Ať už jde o kosmický výzkum nebo takzvaný tunguzský meteorit.
Václav Pavlík

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967058
DnesDnes293
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1195
Tento měsícTento měsíc12663

Partnerské weby