V osmdesátých letech minulého století se zrodila opět jedna legenda o tunguzském meteoritu. Sergej Koroljov, hlavní sovětský raketový konstruktér, vyslal expedici vrtulníků a letadel do oblasti Nižnej Tunguzky, kam spadl roku 1908 údajně meteorit. Dones se vedou spory, co to vlastně bylo. Co když tam byly nalezeny zbytky kosmické lodi z jiného vesmíru? Jistě by se Koroljovovi hodily při konstrukci raket. A tak se skutečně takov á expedice, pochopitelně na vysokém stupni utajení, konala. Ostatně – co tehdy bylo v SSSR nemožné?

Smolná série

Vývoj rakety typu Vostok pod vedením šéfkonstruktéra Koroljova, zahájený v roce 1959, měl jediný cíl: předstihnout plánovaný americký projekt Mercury. Zároveň byl zahájen výběr kosmonautů u leteckých útvarů. Na rozdíl od amerických astronautů to nemuseli být zkušební piloti a ani nemuseli mít nalétáno mnoho hodin na tryskových letadlech. Koroljov totiž na rozdíl od Američanů upřednostňoval řízení kosmické lodi automatickými systémy. Takže kosmonaut letěl spíše jako pasažér, který mohl jen minimálně zasahovat do řízení.
Vývoj Vostoku se však neobešel bez problémů. V červnu 1960 například u rakety jeden boční motor selhal hned po startu a krátce po odpoutání od země se raketa zřítila blízko rampy.

V srpnu, při dalším startu, již proběhlo vše podle plánu. Kabina se dvěma psy po sedmnácti obletech Země bezpečně přistála. Po vyhodnocení dat vědci zjistili, že jeden psík dostal na oběžné dráze křeče a zvracel. Proto rozhodli, že první let člověka do vesmíru by měl trvat jen jeden oblet Země.
Další start se uskutečnil 1. prosince 1960. Loď se však nepodařilo dostat na správnou sestupovou dráhu a shořela v atmosféře. A datum, na které byl naplánován první let člověka do vesmíru, se neúprosně blížilo.

Na Koroljova však nedoléhaly jenom tyto neúspěchy. Řešil nedostatek financí, chyběla mu kvalitní technika, a hlavně musel plnit příkazy prvního tajemníka komunistické strany Nikity Chruščova. Alarmující byl také Koroljovův zdravotní stav. V té době prodělal srdeční záchvat a v nemocnici zjistili poruchu funkce ledvin jako následek věznění v gulagu. Roku 1938 se Koroljov totiž stal obětí stalinských čistek a byl poslán do pracovního tábora. Strávil tam celých šest let, než byl spolu s mnoha dalšími neprávem obviněnými vědci a konstruktéry propuštěn. Lékaři Koroljova nyní varovali, že pokud v práci nezvolní, brzy zemře. Koroljov si však nemohl vybírat. Ale asi za tři týdny ho však čekal další neúspěch.

Tunguzská expedice

Raketa, která odstartovala 21. prosince 1960, se stala neovladatelnou a o osudu kabiny kosmické lodi nebylo nic známo. Přitom již za čtyři měsíce měl do vesmíru letět první člověk. Situace začala být kritická nejen pokud šlo o vývoj sovětské kosmické lodě, ale i o Koroljova osobně.
Naštěstí najednou přišla zpráva o záhadném (!) radiovém vysílači, který se ozýval odněkud z prostoru Dolní Tunguzky. Že by to byla ona ztracená kabina? Vysílač byl zaměřen a z letadla vysazena do tajgy pátrací skupina. Počasí bylo velmi nepříznivé, země byla pokryta sněhovými závějemi hlubokými tři až čtyři metry a teplota byla až minus 40 0C. Kabina byla nalezena a pasažér – pes žil.

Nyní se začal řešit problém, jak kabinu dopravit ke Koroljovovi. Vážila přes dvě tuny a vrtulník z pátrací skupiny měl nosnost jen jednu tunu. Přesto se rozhodli, že vrtulník použijí s tím, že poletí s kabinou těsně nad zemí. Museli v tajze porazit stromy a udělat tak cestu, kudy vrtulník s nákladem poletí. Z vrtulníku odmontovali vše, co bylo momentálně zbytečné, jen aby ho co nejvíce odlehčili. Kabinu se jim podařilo dopravit do města Tury, kde však museli kvůli velké zimě zůstat celý týden. Mráz byl takový a oheň v domě vyhasínal tak rychle, že ráno měli ve vědru s vodou led. Konečně se oteplilo, jak dopředu ohlašoval meteorolog, na 35 0C pod nulou, to už vrtulník a doprovodná letadla mohla startovat.

Cestou do Tuchuranska letěli v mlze a v podstatě naslepo podle pravého břehu řeky Nižní Tunguzky, levý břeh vůbec neviděli. Let to byl obtížný, pilot vrtulníku měl několikrát ruku na páce, kterou mohl kabinu odpojit a pustit na zem. Naštěstí ke konci cesty mlha zřídla a náklad byl v pořádku dopraven do města a odtamtud pak letadlem na kosmodrom.
Tak popsal tunguzskou expedici sovětský spisovatel Vladimír Gubarev, ale až po dvaceti letech, začátkem 80. let minulého století. Bylo to skutečně tak?

Vynořují se mnohé otázky o cíli této expedice na přelomu roku 1960. Opravdu raketa havarovala a to zcela náhodou v oblasti, kam před lety spadl tunguzský meteorit? A když přece ano, nebylo díky této havárií objeveno něco jiného, co je až do dnešních dnů ukryto v ruských archivech? Byla to souhra náhod anebo jen zastírací manévr? Co bylo první?

Nepodařený start rakety a zamaskování této skutečnosti pátráním v blízkosti dopadu tunguzského meteoritu? Sovětský svaz přece tvrdil, že v kosmonautice nemá žádné neúspěchy.
V. Gubarev zároveň popisuje Koroljova jako člověka, který měl všechny pravomoce. Stačilo mu jen zvednout telefon a už bylo vše splněno podle jeho rozkazů. Měl všechnu možnou podporu vlády. Pokud si usmyslel zorganizovat expedici na místo dopadu tunguzského meteoritu, měl ji mít. Jenomže svět se o tom nedozvěděl. Proč také?

Co když se v této oblasti opravdu našlo něco zvláštního a vyslaná expedice v domnění, že našla kabinu pozemského původu, narazila na něco, co z naší Země nepocházelo? A zároveň ono „něco“ významně pomohlo sovětskému kosmickému výzkumu kupředu? Následovaly starty 9. a 25. března a konečně 12. dubna 1961 – start Jurije Gagarina. Světový úspěch!

Skutečně k němu dopomohlo něco, co nebylo z tohoto světa? Těžko říct – a hlavně, proč byl měl SSSR oficiálně přiznávat, že to nebyl jen a jen jeho výzkum, který vše umožnil? Byli jsme a stále jsme v podstatě odkázáni pouze na to, co sovětská přísná cenzura umožnila říci a publikovat. Musíme se bohužel i dnes spoléhat jen na informace, které kdysi sověti byli ochotni poskytnout a co dnes sdělí Rusové. Těžko asi uvěříme, že upravování reálných faktů „ve státním zájmu“, které jsme bohatě zažili v minulém století, rozpadem Sovětského svazu skutečně skončilo. Ať už jde o kosmický výzkum nebo tunguzský meteorit.
Václav Pavlík
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219057
DnesDnes215
VčeraVčera498
Tento týdenTento týden3454
Tento měsícTento měsíc11582

Partnerské weby