V mýtech staré Číny se dochoval příběh o podivné bitvě. „Za vlády Severního nebeského boha Čuan-süa vypukla válka se vzbouřeným bohem Č-jouem, jeho poddaným. Roztržka vznikla jednoduše proto, že Č-joua přemohla strašná závist. Nedokázal se smířit s tím, že Čuan-sü je největším územním vládcem v nebeském vesmíru, trápil se, že Čuan-sü panuje nad tak velikým nebeským prostorem, ale dobře věděl, že sám se severního nebeského císařského trůnu nezmocní, a proto si zavolal své pozemské bratry.“

Poté je popisována strašná válka, odehrávající se převážně na obloze. Boj trval dlouho. „Vojska bojující na velké nebeské pláni se jednoho dne do sebe urputně zaklínila. Vtom si Č-jou vzpomněl na kouzla, kterým se kdesi přiučil, a napadlo ho, že by se mu mohla hodit. A jen co na to pomyslil, hned to uskutečnil. Planinu zničehonic zahalila hustá mlha, jako když se zvedne strašlivá prašná bouře. Čuan-süovo vojsko se ocitlo uprostřed šedobílého mračna, jež pohltilo všechna okolní prostranství. Mlha zaclonila i slunce a nebeští vojáci nevěděli, kde je východ, kde je západ, kde je sever a kde jih, nastal zmatek a ve zmatku se rodí strach…“

Text výslovně tvrdí, že šedobílá mlha přikryla nebeské vojsko jako velké husté plátno a nebe i země se v ní úplně ztratily. Vyvolalo tuto situaci použití nějaké zbraně? Způsobila bitva v horních vrstvách atmosféry její prudké ochlazení, v jehož důsledku se vynořil nejprve hustý oblačný pás a vzápětí se spustil silný déšť?

Voda se řinula z nebes možná díky změnám v atmosféře způsobeným bojujícími vzdušnými plavidly. Tuto představu podporují i další čínské legendy, podle nichž souboje „létajících draků“ vždy doprovázely velké přívaly vody. Za panování císaře Tsinga se odehrálo v Jaoung-Jang na sever od Pienu podivuhodné divadlo. Nejprve se objevilo bílé světlo, které vyšlo na oblohu z východu. Vydával ho ohromný bílý drak, který mířil k severozápadu, ukazoval kly a ryčel. Z druhé strany se z oblaků vynořil černý drak. Jeho přílet mocně zvířil vzduch. Z dračích těl začaly vyšlehávat blesky. Přestřelka trvala přes tři hodiny. Úměrně k tomu, jak se draci k sobě přibližovali nebo vzájemně vzdalovali, padaly z oblohy silné provazce deště. Ničivá průtrž mračen ustala, teprve když se černý drak zřítil k zemi a bílý vystoupal vysoko na nebe a odletěl.
(vlab)
 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895757
DnesDnes109
VčeraVčera657
Tento týdenTento týden2679
Tento měsícTento měsíc14185

Partnerské weby