V knize Vlastní životopis, jehož autorkou je slavná spisovatelka Agatha Christie, není ani zmínka o tom, že v roce 1927 na dva týdny záhadně zmizela. I když stránky bulvárních novin tehdy plnily nejrůznější spekulace, královna detektivek nikdy nikomu nepodala věrohodné vysvětlení. V roce 1979 byl na motivy události natočen i film s Vanessou Redgrave a Timothy Daltonem. Filmový příběh se odvíjel následovně: manželství Agathy s Archiem Christiem prochází krizí a spěje k rozvodu. S tím však Agatha nesouhlasí a odejde neznámo kam. Děj filmu se pak odehrává v hotelu Harrogate, kam se Agatha ukryje, zapíše se pod jménem milenky svého manžela a vymýšlí pomstu. Setká se však s americkým novinářem Wally Stantonem, kterého ztvárnil Dustin Hoffman, a ten na poslední chvíli zmaří její plán na sebevraždu.

 Agatha se hodlala zabít v elektrickém křesle, které však nemělo účinnost popravčího nástroje, ale bylo v lázních využívané k léčebným účelům. Tolik děj filmu, který možná někteří z vás viděli. Otázkou však zůstává, proč Agatha zmizela, proč o sobě nedala vědět? Podle Petra Vokáče, autora knihy Záhady, bylo prý v prosinci roku 1927 nalezeno na okraji rokle v blízkosti Agathina domu jen její auto a v něm kromě několika svršků i drahý kožich. Pátrání se rozvinulo na plné obrátky. Nevíme, jak to bylo ve skutečnosti, ale podle filmu se Archie Christie snažil celou událost bagatelizovat. Bál se vůbec o její život? Tušil, že vzbudí podezření, že má na zmizení své životní družky podíl? Fáma o záhadě však letěla Anglií a křídla jí narůstala. Všímavému číšníkovi v hotelu Harrogate neušel nápadný host, elegantní žena, okolo které se všichni točili. Upozornil na ni policii a záhada byla vyřešena.

Byla to opravdu Agatha Christie, která však na dotazy po důvodech zmizení odpovídala, že neví, jak se do hotelu dostala, ani co v něm pohledává. Okamžitě se vynořila spekulace, že jde o reklamní trik, který má zabezpečit prodejnost jejich knih. Měla to slavná spisovatelka zapotřebí? Nešlo nakonec spíš o hysterický eskejpismus? (escape - zmizet, pozn. aut.). Na to jsme se zeptali psychiatra Jana Cimického, který nám odpověděl: „Stavy, kdy člověk po nějakou kratší, případně i delší dobu ztratí spojení s realitou, jeho vědomí je kvalitativně narušené a během této doby „nějak reaguje“, což v některých případech postrádá logiku, nejsou pro neinformovaného pozorovatele nijak nápadné. Popisované stavy se opravdu občas objevují. Můžeme si je pro názornost rozdělit do několika skupin. Jde o poruchy spánku - člověk v noci vstává, někdy i odpovídá, je-li tázán, aniž o tom ale ví. Vzhledem k chybějící vnitřní kontrole si může způsobit zranění. Tomu říkáme somnambulismus a spočívá v nedostatečném útlumu motorických částí a center v mozku.

Je to stav časově krátkodobě omezený a projevuje se během spánkové aktivity. Pak jsou tu hysterické poruchy. Jasná podstata hysterie známa není, stále se objevují pochybnosti, zda jako diagnostická jednotka vůbec existuje. Hysterické osoby jsou někdy krátkodobě somaticky postiženy, třeba přestanou vidět, slyšet, případně jsou přechodně ochrnuté. Edith Piaf například v dětství krátkodobě oslepla. K uzdravení těchto osob pak dochází stejně tak náhle a bez jasného důvodu. Sem bychom mohli zařadit i onen hysterický eskejpismus. Podivné reakce ale může mít i hypnotizovaná osoba. Její reakce je spíše krátkodobá, a není-li hypnotizérem zrušena, může odeznít i sama, ale přivodí hypnotizované osobě silné bolesti hlavy.

Pak je tu fuga neboli útěk - může být i příznakem duševní choroby, kdy dotyčný jedinec utíká a skrývá se před domnělým nebezpečím, které mu podle něj hrozí. Popisovaný stav ovšem bývá často projevem nevyrovnané elektrické aktivity mozku. Hovoříme o takzvaných vigilambulantních poruchách vědomí. Postižený člověk třeba ráno vyjde z domu, aniž by plánoval nějakou cestu. Náhle u něj dojde k paroxysmu a začne jednat nepochopitelně - třeba si koupí lístek někam daleko a odjede vlakem, ubytuje se, aniž by na něm někdo poznal, že je „ mimo“. Možná je jen nápadněji pobledlý. Když záchvat pomine, vůbec netuší, kde je a proč tam je. Ošetřoval jsem pacienta, který v takovém stavu šestkrát překročil hranice do Polska, tam zhruba 14 dnů pobýval a vůbec netušil jak. Když se probral a přihlásil se na policii, byl stíhán a celkem si odseděl několik let za nedovolené přechody hranic.

Bylo to ovšem za minulého režimu. Nakonec přešel hranice mezi Polskem a Běloruskem a teprve pak někoho napadlo, že to není zločinec, ale asi nemocný člověk, a tak se objevil v naší léčebně. Co se Agathy Christie týče, soudil bych, že to byl spíše vědomý útěk od reality. Potřebovala být sama a možná si některé věci ujasnit, aniž by ji někdo ovlivňoval.“
Lenka Stránská
 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2099725
DnesDnes857
VčeraVčera552
Tento týdenTento týden6707
Tento měsícTento měsíc21511

Partnerské weby