Jak uvádějí zprávy z nejstarších kultur, lidé už od nepaměti využívali rostliny nejenom jako potravu, ale některé z nich také jako prostředky k léčení. Ve středověku se poznatky o léčivých vlastnostech rostlin zaznamenávaly do zvláštních knih zvaných "herbáře". V našich zemích

vydal vůbec první česky psaný herbář Jan Černý až teprve roku 1517. Ve druhé polovině 16. století v Čechách vyšel další vynikající spis o rostlinách, dodnes svědčící o nevšedních znalostech svého autora. Byl jím italský lékař P. A. Mattioli, působící 13 let rovněž v Praze. Český překlad jeho herbáře vyšel v roce 1562 a roku 1598 byl pro značný úspěch vydán v doplněném vydání znovu. V 17. století nastal mohutný rozvoj přírodních věd, který s sebou přinesl i kritické zhodnocení tehdejších názorů na léčivé rostliny a vymýcení četných pověr, které do těch dob o rostlinách kolovaly. V 19. století se začala vyrábět mnohá léčiva chemickým způsobem, došlo k objevení nových léků a zároveň se začal podceňovat význam léčivých rostlin. Tím se byliny odsunuly do pozadí jako zastaralá léčba. Dnešní moderní lékařství si však opět uvědomuje značný význam léčivých rostlin, které nabízí sama příroda. Po celém světě tak začala výroba mnoha léků, z nichž se přibližně třetina připravuje z bylin.

(pak)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967018
DnesDnes253
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1155
Tento měsícTento měsíc12623

Partnerské weby