Myslíte si, že estetická chirurgie je doménou teprve posledních let? Není tomu tak, historie plastické chirurgie sahá až do starověku. První prokazatelný záznam o užití plastické chirurgie je z 8. století před naším letopočtem. Tehdy doktoři ve starověké Indii používali kožní transplantace pro rekonstrukci míst na těle. Známý starověký indický lékař Sushruta Samhita popisuje tehdejší (a vůbec ne primitivní) rhinoplastiku (operace nosu) a otoplastiku (operace uší). Jeho metody byly v Indii používány až do konce 18. století.
Také Římané byli schopni dělat plastické zákroky, jako například operaci uší (1. století před naším letopočtem). V polovině 15. století byl popsán proces vytvoření nosu u pacienta, kterému po útoku psa chyběl. Při této plastické operaci byla použita kůže ze zadní strany paže.
První zákroky plastické chirurgie byly samozřejmě bolestivé a nebezpečné. Přesto je lidé podstupovali v dobré víře, že se jim zlepší život. Touha po kráse je přece stejně stará jako lidstvo samo. Všechny zákroky byly prováděny bez jakéhokoliv umrtvení.
Rozvoji estetické chirurgie bránila katolická církev, která odmítala zásahy na těle - brala to jako hřích. V 16. století byl profesor boloňské univerzity Gaspare Tagliacozzi, provádějící rekonstrukce nosů, vyloučen z církve. Přitom pomáhal lidem po úrazech nebo trpícím vážnými nemocemi. Klid neměl ani po smrti, kdy náboženští fanatici vyhrabali jeho ostatky a odnesli je pryč ze hřbitova.

Rozvoj díky válkám
Skutečnou revoluci v této oblasti přinesly až tři vynálezy. Díky nim se staly zákroky bezpečnější a méně bolestivé. Až do objevu souvislosti mezi pooperačními komplikacemi a přítomností mikrobů umíralo mnoho pacientů na infekce. Příchod antibiotik spolu s použitím sterilních nástrojů zabránil mnoha úmrtím. Zásadním zlomem byla i anestézie. K rychlému rozvoji plastické chirurgie paradoxně pomohla i první světová válka. Vojáci po bitvách potřebovali rekonstrukce různých částí těla, nejčastěji obličeje a končetin. Díky tomu se rozvíjely techniky plastické chirurgie.

Trvalé odstranění podkožního tuku
Tento úkon známe pod pojmem liposukce a ani ta není zákrokem výhradně moderní medicíny. Začátek vývoje tohoto dnes nejčastějšího zákroku sahá až k počátkům 20. století. Výraz liposukce je odvozen z řeckých slov lipos – tuk a suctios – odsát. Prvním, kdo se o zákrok odstranění tuku pomocí kanyly pokusil, byl Francouz Charles Dujarrier v roce 1921. Zákrok ovšem neskončil šťastně. První úspěšný zákrok byl proveden až v roce 1974 Italem G. Fischerem.

Prsa s českou stopou
Vůbec první zákrok, při kterém byla upravena ženská prsa, byl proveden lékařem českého původu Vincenzem Czernym v roce 1895. Operoval jednačtyřicetiletou zpěvačku, která psychicky trpěla nesouměrností svých ňader, která se objevila jako důsledek nemoci. Použil přitom implantát vytvořený z tukové tkáně z nezhoubného nádoru rostoucího na jejích zádech.
(zla)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217181
DnesDnes493
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1578
Tento měsícTento měsíc9706

Partnerské weby