2622gen 1Narodit se jako hluchoslepý či o sluch a zrak najednou přijít v průběhu života, to je jeden z největších handicapů, jaký může člověka postihnout. Helen Adams Keller, od jejíž smrti uběhne 1. června již padesát let, se opravdu nestačila na světě ani rozkoukat. Nebyly jí

ještě dva roky, když tyto dva smysly ztratila. Přesto se neztratila v životě a stala se prvním hluchoslepým člověkem, který dokončil studium na nejprestižnější škole světa – Harvardově univerzitě.

Pozdější spisovatelka, ale i politička (členka Socialistické strany Ameriky), se narodila 27. června 1880. Lvi bývají rozenými vůdci a oplývají ctižádostí. Helen navíc pocházela z dobrého a statečného rodu. Její otec byl důstojníkem u armády Konfederace a matka Kate byla vnučkou sestřenice udatného jižanského generála Roberta F. Lee – jedné z nejvýraznějších postav americké občanské války.

Anděl strážný jménem Anna

Dnes již nám jsou následky zákeřné meningitidy známy a zpravidla tuto nemoc (je-li zachycena včas) dokážeme vyléčit. Ne tak v 80. letech předminulého století. Takže když Helen onemocněla, nezbývalo rodičům než se smířit s tím, že navěky zůstane postižena ztrátou sluchu a zraku. Náhoda a vynálezce telefonu Alexander Graham Bell, s nímž se rodina znala, jí přivedl do cesty strážného anděla v podobě teprve dvacetileté lektorky Anny Sullivan. Ta se sedmileté Helen věnovala s takovou vervou, že dokázala doslova zázraky. Naučila ji totiž prstovou abecedu, s jejíž pomocí dívka komunikovala, a zůstala pak na dlouhá léta své svěřenkyni po boku. Jak je možné, že tak mladá dívka disponovala takovými schopnostmi? Měla snad dar od Boha?

Otevřené dveře do Bílého domu

Helen měla vůbec štěstí na slavné lidi. Například na spisovatele Marka Twaina. Ten ji seznámil s Henrym H. Rogersem, mecenášem, jenž se postaral o její studium na univerzitě a pokryl veškeré náklady s ním související.

Čtenáři po celém světě byli okouzleni její prvotinou Příběh mého života, který vydala jako třiadvacetiletá. Poté následovalo dalších jedenáct knih napsaných v Brailově písmu. Helen byla také velice nadaná na jazyky, ovládala latinu, starořečtinu a plynně hovořila i francouzsky a německy. Její neutuchající činorodost se projevila i v tom, že pomohla založit Americkou nadaci pro nevidomé. Dveře do Bílého domu za americkými prezidenty měla v průběhu svého života neustále otevřené.

Metoda Tahoma

Helen měla schopnost číst citlivými konečky prstů lidem ze rtů. Tuto metodu, která se jmenuje Tahoma, je velice těžké se naučit. Její podstata spočívá v tom, že hluchoslepý má svoji ruku položenou na líci toho, kdo mluví tak, aby malíčkem vnímal vibrace hrdla, palcem pohyby rtů a ostatními prsty tvář.

Jak vidno, obdivuhodné Helen vycházely vstříc všechny tehdejší významné osobnosti. Po II. světové válce vzbudila pozornost svým přednáškovým turné po značné části světa. To již byla známou osobností, držitelkou mnoha čestných uznání zahraničních univerzit. Však ji také v roce 1964 udělil prezident Lyndon Johnson Prezidentskou medaili svobody.

Jméno Helen Keller má ve svém názvu velké množství organizací, které se zabývají problematikou smyslově postižených lidí, a tato obdivuhodná žena zůstane navěky v jejich srdcích jako nositelka „genu statečnosti“.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216901
DnesDnes213
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1298
Tento měsícTento měsíc9426

Partnerské weby