0111prisli 4V Íránu i v Indii znamenal Maravan kdysi vítěze nebo hrdinu. Mohlo by se jednat o pozdější označení Moravanů? Pro vysvětlení se budeme muset vrátit do daleké historie. V roce 637 porazili bojovní Arabové Peršany a dobyli jejich hlavní město Ktésifón. Poslední panovník sásánovské dynastie

Jazdkart zahynul o čtrnáct let později severně od dnešních íránských hranic na území Turkménie v místě, které se nazývá Mary. Shodou okolností tudy protéká řeka Murgháb a až do roku 1222 zde stávalo město Merv, jehož obyvatelé se nazývali Margi. Tedy stejně, jako Xantenské anály z 9. století označovaly Moravany. Jak už bylo zmíněno, v Íránu a dokonce i v Indii prý jméno Maravan znamenalo vítěz nebo hrdina. Že by v tomto slově znělo pozdější označení Moravanů a Moravy?

Zvláštní šamanské artefakty

Dokážeme si představit, že členové družiny posledního Sásánovce, vladaře kdysi jedné z nejmocnějších říší světa, uprchli před arabskými útočníky a putovali kolem Kaspického moře do jihoruských stepí a přes oblouk Karpat do Potisí, kde v Srbsku kupodivu také nalézáme řeku jménem Morava? Proč ne, podobné tažení nebylo v té době ničím výjimečným. Ať už jde o Góty nebo třeba Huny. Zatím však stále zůstáváme jen ve sféře vzrušujících domněnek. Přední moravský archeolog docent Zdeněk Klanica k nim ale má závažné důvody, a to v podobě konkrétních archeologických nálezů. Ve vinařské vesnici Dolní Dunajovice pod Pálavou bylo v letech 1947 až 1948 odborně prozkoumáno sedm kosterních hrobů z 8. století. V posledním z nich nalezli badatelé velmi zvláštní předměty. U levé ruky pochovaného leželo 11 zvonících bronzových rolniček, které bývaly nedílnou součástí kroje východních šamanů – kouzelníků a nepochybně svědčily o mužově významném postavení v tehdejší společnosti.

Podivná péřová čelenka

Archeology však v tomto hrobě nejvíce zaujalo bronzové nákončí, neboli okrasné kovové zakončení opasku nebo pochvy meče, na němž byl vyobrazen bojovník se zvláštní ozdobou hlavy - snad korunou nebo čelenkou. Něco podobného měla na hlavě i postava vypodobněná na nákončí z téže doby a objevená už v roce 1933 při regulaci řeky Moravy u obce Moravský sv. Ján (blízko slovensko - moravských hranic). Český numismatik Dr. Pavel Radoměřský napsal studii o moravských denárech budoucího českého knížete Břetislava I., na nichž je zmíněný Přemyslovec rovněž vyobrazen se zvláštní čelenkou. Radoměřský z ražby na mincích vyvodil, že jde o péřovou korunu, slavnostní čelenku moravských králů, ne nepodobnou čelenkám, které při zvláštních příležitostech nosili indiánští náčelníci.

Páv coby královský pták

Břetislav, jemuž jeho otec český kníže Oldřich svěřil v roce 1019 správu Moravy, vědomě podporoval moravské historické tradice, které byly i sto let po zániku Velkomoravské říše ještě živé. Vždyť i systém tehdy zakládaných správních center navazoval na někdejší velkomoravská hradiště. Tak u Hradiště sv. Hypolita vzniklo Znojmo, u Pohanska Břeclav, u Mikulčic Hodonín a prakticky na základech bývalého hradiště stojí Olomouc. S trochou fantazie můžeme z ražby Břetislavových denárů vyčíst, že čelenka byla vytvořena z pavích per. Ostatně asi ne náhodou. Vždyť páv, poprvé přivezený do Evropy řeckými vojáky Alexandra Velikého z Indie jako velká vzácnost, bývá v pohádkách a legendách mnoha národů pokládán za královského ptáka. Docent Klanica nalézá postavu moravského panovníka na nákončích z Dolních Dunajovic a Moravského Sv. Jána a ptá se, proč se Mojmírovci rozhodli právě pro takovýto odznak své moci? Leccos by v tomto ohledu mohl napovědět úlomek kostěného obložení reflexního luku z přelomu 7. s 8. století, objevený v roce 1983 v Mikulčicích.

Jan Bauer

(Dokončení v příštím čísle)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2149401
DnesDnes213
VčeraVčera745
Tento týdenTento týden3669
Tento měsícTento měsíc17216

Partnerské weby