2612verim 3Spisovatelka a novinářka Jana Soukupová provozovala cestovní kancelář zaměřenou na Řecko. Několik let v Řecku i žila a často mi vyprávěla, jak se sžívala s místními zvyky.

Ve své knížce Jižan a blondýna se mimo jiné zabýváš řeckým fenoménem, kterým je silná pověrčivost. Jak ses vyrovnávala s řeckými pověrami?

Nevím, co z toho je „řecký fenomén“ a

co „venkovský řecký fenomén“. Co se týče Řecka, jsem totiž spíše vesničanka… Ty z řeckých pověr, které se nepodobají českým, se dodnes ne moc úspěšně snažím v hlavě vytřídit na pověry a náboženské obyčeje. Je jich nekonečně mnoho, často se prolínají a občas splývají v jedno. V každém případě už dávno nad nimi nekroutím hlavou. Beru je jako věci mezi nebem a zemí, pro které mají Řekové větší cit a instinkty, ať už způsobené hlubokou vírou nebo větším sepětím s přírodou. A vyrovnat jsem se musela hlavně vnitřně sama se sebou. Dopadlo to tak, že asi věřím mnohému, čemu jsem dříve nevěřila, neposmívám se tomu, na co mi rozum nestačí, vnímám svět trochu jinak. A líbí se mi to.

Řekové věří na „zlé oko“ neboli uhranutí. Rozpoznáš, kdy jde o migrénu a kdy o uhranutí?

Možná. Ale vzhledem k tomu, že se uhranutí tolik podobá migréně nebo chřipce a v Česku mě nemá kdo „oduhranout“, tak se občas smířím s jinou diagnózou. Zvláštní je, že od té doby, co mě řečtí přátelé obdarovali patřičnými amulety, se mi migrénové a chřipkové stavy celkem vyhýbají. Mimochodem - nedávno jsem se setkala s člověkem, který sice razantně odmítal teorii uhranutí, ale statečně obhajoval existenci energetických upírů. Není podstata podobná? Jsou lidi, kteří nemusí říct ani slovo a jsem z nich unavená. A pravděpodobně za to nemohou. A stejně jako zlé oko tě může uhranout i „zálibné oko“. Proto Řekové nadměrnou chválu raději okamžitě zahánějí „osvědčenými způsoby“. Například odplivnutím: Ftu ftu ftu, na mi se matiáxo! (– ať tě neuhranu!), průpovídkou o česneku (Skórda /česnek/, na mi se matiáxo!) apod. Nebezpečí „máti“ číhá nejvíce na všechno hodné obdivu a závisti, ať už jde o lidi (krásné, bohaté, úspěšné) nebo zvířata, domy, auta… Největšímu riziku jsou díky své roztomilosti vystavené děti, proto kočárky, košilky nebo třeba místa nad postýlkou často zdobí „matáki“, modré ochranné očko různých velikostí a z různých materiálů, od drahokamu ve zlatě až po sklo. Moje sestra nikdy nezapomene okamžik, kdy jsme za ní přivedli do porodnice našeho řeckého kamaráda. Nadšeně si prohlédl novorozeně, poplival ho, přidusil zkamenělou matku objetím s přáním všeho nejkrásnějšího, poplival ještě ji, naházel do postýlky peníze a spokojeně se rozloučil.

2612verim 1Každá starší Řekyně prý umí zbavit uhranutí. To se dědí z matky na dceru ještě dodnes? A jak vlastně takové „oduhranutí“ vypadá?

Každá ne, ale v blízkém okolí všichni vědí, která ano. A nemusí to být jen starší žena. Traduje se, že toto umění lze dál předávat pouze osobám opačného pohlaví, jinak „se neujme“. Existují speciální zaříkávání a další metody. Nejčastějším lidovým prostředkem je ovšem olej, který léčitel kape do vody za odříkávání neslyšných formulí. Pokud se na hladině vytvoří pravidelná olejová očka, nejde o žádnou špatnou energii. Uhranutí je zřejmé v případě, že se olejová oka „otevřou“, tedy rozptýlí či slijí. Léčitel pak uhranutému nakreslí prstem namočeným v olejové vodě křížky na několika místech obličeje a dá mu ze stejné nádoby třikrát napít.

Je známo, že pověry provázejí v Řecku dítě již od narození. Prý není záhodno před uplynutím čtyřicetidenní lhůty po porodu chodit s dítětem ven na procházku a ukazovat ho cizím lidem. Děje se tak i dnes?

Jde o tzv. sarántisma (čtyřicetídenní), zvyk, který mnohde přetrval dodnes. Což v našich zemích nebývalo o moc jiné, jen se to vztahovalo na šestinedělí. V Řecku na počátku „čtyřicetidenní“ k  miminku přišel z cizích lidí jen kněz a porodní bába. Na den přesně se dodržovaly různé zvyky kolem péče o dítě, obdarovávání dítěte (amulety, šperky, peníze) a také porodní báby. Vedle pověry, že přináší smůlu, když rodička vyjde v tomto období z domu nebo půjde někam na návštěvu, jsou tu i praktické důvody. Dítě si teprve buduje imunitu, ale také jde o dobu nejdůležitější pro základ vzájemného vztahu dítě - matka. Ze stejného důvodu nejsou vítané ani cizí návštěvy. Zato příbuzní se jen hrnou, a to už do porodnice. Na vlastní oči jsem viděla šest rodiček na pokoji obsypaných roji příbuzných… Hned po uplynutí 40 dnů chodívala matka se svou matkou a dítětem do kostela. Kněz obešel s dítětem třikrát oltář, chlapce položil před Ježíše, děvče před Pannu Marii. Teprve potom obcházela matka s dítětem domy příbuzných. Ti dávali miminku do peřinky cukr, aby mělo sladký život, a bavlnu, aby mělo sílu a dočkalo se bílých vlasů.

A co ostatní pověry?

Například amulet ve tvaru šípu, ten je proti všemu zlému. Zvonečky mají chránit před…

Celý článek si můžete přečíst v TÝDENÍKU SPIRIT číslo 12 na stránce 26.

Ochranné amulety a další ezoterické pomůcky najdete na: www.spiritobchod.cz

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201054
DnesDnes125
VčeraVčera603
Tento týdenTento týden728
Tento měsícTento měsíc10804

Partnerské weby