2823kde 1„…Tím ohněm táhla postav divná řada, v růžích stály hvozdy, mihla se v nich Lada, darmo svatý biskup křížem žehnal rudý plamen…“ těmito slovy popisuje Jaroslav Vrchlický tajemné události kolem staré slovanské svatyně na pražském Petříně. Svatý oheň a mohutný dub byly vždy symboly původní víry a

celé toto místo je tak zahaleno rouškou záhad a tajemství. Co se vlastně stalo?

Plamenné zjevení

V onom roce 991, kdy se Praha rozšiřovala o další domy, dodávali dělníci kamení na jejich stavbu právě z Petřína. Přímo v místě si postavili provizorní příbytek u vzrostlého dubu, a když jim byla zima, rozdělali si oheň. Co se začalo dít poté, však jen málokterý z nich pochopil. Vše napovídá tomu, že se nacházeli na místě pohanského kultu. V plamenech ohně se jim začaly zjevovat různé obrazy s lidskými tvářemi. Ti, kteří byli ještě příslušníky staré slovanské víry, se začali ohni klanět a uctívat jej. K nim se pak začali přidávat i pravověrní pražští křesťané. Všichni pozorovali plamenné obrazy, v nichž viděli duše otců, které se očišťují. Kromě dřeva obětovali ohni i chléb či různé mince.

Boj o víru otců

Christianizace českého území nebyla vůbec snadná, ne všichni velmožové se chtěli smířit s novou vírou a odmítali se zřeknout zvyklostí svých otců. Vzpomeňme na sváry Bořivoje s předními českými pány, které se za podpory velkomoravského knížete Svatopluka vedly právě kvůli křesťanství. Zbožný kníže Boleslav byl tedy již poučen kněžími a věděl, že se ďábel, podle křesťanského výkladu, může zjevovat i v lidské podobě. Na Petřín proto poslal své služebníky a rozkázal jim, aby uctívaný oheň uhasili a dub porazili. To však lid těžce nesl a i přes knížecí zákaz se na místo znovu vracel a oheň zapaloval.

Kostel nahradil pohanské místo

Pálení ohňů pokračovalo na jaře následujícího roku a pohané bedlivě hlídali, aby jim nikdo oheň neuhasil. Navíc se rozšířila zvěst, že se v ohni zjevují další postavy, které jsou mnohem krásnější než ty minulé. Kníže Boleslav zvaný Pobožný tedy poslal s vědomím biskupa na Petřín další služebníky, aby oheň uhasili a jámu zasypali. Měl to být konec se vším nekřesťanským. Bylo tedy potřeba vhodně podchytit charakter pohanského místa či události a opatřit mu nový - křesťanský - význam. A tak na místě petřínské svatyně ohňů vyrostl kostel zasvěcený sv. Vavřinci. Na posvátné slovanské hoře Říp rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, a v neposlední řadě je třeba zmínit slovanskou Arkonu s bohem Svantovítem na Rujáně. Dodejme, že když Arkonu a okolí dobyla roku 1168 křesťanská vojska vedená dánským králem Valdemarem I., byli Ránové násilně pokřtěni a v okolí pak vyrostlo dvanáct nových kostelů.

Jaroslav Svoboda

Foto: Pixabay a L. R. Tuxen

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2218264
DnesDnes476
VčeraVčera583
Tento týdenTento týden2661
Tento měsícTento měsíc10789

Partnerské weby