Na tuto otázku, spojenou s půl milionu let trvajícím vývojem člověka, hledá odpověď paleopatologie. Paleopatologové zkoumají nejmodernějšími metodami nejen kostry a kosterní zbytky, ale také mumifikovaná těla. K vzácným předmětům výzkumu patří i lidská těla z rašelinišť pocházející většinou z doby železné nebo konzervovaných v ledu. Nejvíce dochovaných mumií, téměř 40 tisíc, pochází samozřejmě ze starověkého Egypta (přibližně 3 000 let př. n. l.). Techniku balzamování převzali později egyptští křesťané a používali ji až do 4. století n. l.
Věda prokázala chronické záněty i nádorová onemocnění
Informace o změnách struktury kostí vědci získávají s využitím rentgenu. Tak se podařilo například na kosterních zbytcích prokázat následky některých chronických zánětů, například kostní dřeně (osteomyelitidy) a okostice (periostitidy). Podařilo se diagnostikovat srůsty po zlomeninách, následky nádorových onemocnění a tuberkulózy kostí, hlavně páteře). Změny na kostrách ukázaly na častější výskyt dětské obrny a křivice.
Analýza zubů a čelistí
Mnohé choroby (třeba následky zánětů žeber, mozkových blan, nádory či chronické záněty středního ucha) zanechávají na kostrách typické znaky, které vědci rozpoznají. Na mumiích se dokonce podařilo diagnostikovat jizvy po neštovicích a žlučníkové, ledvinové či močové kameny. Pro odhad celkového zdravotního stavu pravěké populace mají velký význam nálezy hromadných hrobů a pohřebišť, kam byli zemřelí pohřbívání i několik desetiletí. Pak přichází na řadu i podrobná analýza zubů a čelistí, která může ledacos napovědět o výživě v dané době. Tedy třeba o hladomoru či období sucha a nedostatku vitaminů.
I přes veškeré vymoženosti vědy a získané poznatky však zůstávají mnohé výsledky výzkumů na úrovni neověřitelných hypotéz.
(luv)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202651
DnesDnes34
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2325
Tento měsícTento měsíc12401

Partnerské weby