Hrad Klingenberg patří k jednomu z nejstarších a největších hradů v rakouském Mühlviertelu.  První jistá zmínka o dnešní zřícenině se datuje do roku 1217. K výstavbě pravděpodobně došlo ke konci 12. století, v té době patřil pánům z Machlandu. Od nich hrad přešel

po smrti Walchuna IV. z Clamu na hrabata z Clam-Velburgu. Jejich dědička Adléta byla provdána za bavorského hraběte Heřmana z Velburgu. Když se hrabě Oldřich roku 1217 nevrátil z křížové výpravy zpět na své panství, Klingenberg připadl podle smlouvy o dědictví vévodovi Leopoldovi VI. a stal se tak vlastnictvím zemského knížete.

Vlastníkem byl i Přemysl Otakar II.

Po vymření Babenberků se hrad stal majetkem českého krále Přemysla Otakara II., který nechal panství ve správě purkrabích, později se stal vlastnictvím Habsburků. Král Rudolf Habsburský jej dal do zástavy v roce 1276, jako věno své dcery Kateřiny, vévodovi Otovi Bavorskému. V roce 1283 získal Albrecht I. Habsburský pevnost zpět.

Roku 1358 je v písemných pramenech uváděn Jan z Traunu jako další zástavní držitel. V roce 1395 se hrad stal sídlem bratrů Václava a Arnošta z Preuhavenu. V bratrovražedné válce mezi větvemi Habsburků byl Klingenberg v roce 1457 obléhán. V průběhu 15. a 16. století se poměrně často měnili jednotliví páni, kteří drželi hrad jen v zástavě. Vídeňský měšťan Vavřinec Schütter převedl panství v roce 1588 na knížecí zemské léno. V této době byl hrad již z velké části neobydlený. Nicméně ještě roku 1594 byl určen jako útočiště pro okolní obyvatelstvo. Vzhledem k dobrému vizuálnímu spojení s okolím zde byla později zřízena požární stanice.

Kam zmizela studna?

Roku 1630 získali panství Augustiniáni z kláštera ve Waldhausenu. V 17. století už zde žil jen strážce brány. Roku 1750 blesk způsobil požár, který celou dispozici zanechal v troskách. Se zrušením kláštera ve Waldhausenu připadl hrad v roce 1792 kapitule katedrály v Linci, které dodnes patří okolní lesy.

Roku 1835 se zřítila velká část budov. Přesto zde žili až do 20. století chudí lidé z této oblasti. Zřícenina se nachází nad samotou, na částečně vymýceném skalním výběžku, mezi obcemi St. Thomas am Blasenstein a Pabneukirchen. Svou celkovou plochou o více než 3 000 m²  patří dispozice mezi poměrně velké hradní areály. Dnes je zachována pouze vysoká obvodová hradba, částečně ještě opatřená cimbuřím a bergfrit. Hradba dosahuje místy tloušťky téměř dva metry. Nejzajímavější částí hradního jádra byla čtyřpodlažní hranolová útočištná věž, vystavěná na čtvercovém půdorysu o délce strany 10 m, jejíž základy byly vytvořeny z bosovaných kvádrů.

V prostoru mezi prvním předhradím a jádrem hradu byla kdysi údajně více než 100 m hluboká cisterna. Buď nebyla správně uvedena její hloubka, nebo se jednalo o studnu vylámanou ve skále. Druhá možnost je pravděpodobnější.

Bývalý statek správce Klingenbergu byl v 17. století daleko pod zříceninou, v roce 1903 byl přeměněn na myslivnu.

V horním patře zříceniny je zachován vyřezávaný dřevěný strop.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1920198
DnesDnes518
VčeraVčera807
Tento týdenTento týden518
Tento měsícTento měsíc16538

Partnerské weby