Znáte pověru, že kam se vysadí netřesk, tak blesk neuhodí? Dokonce ji uzákonil v latinsky psaném dekretu (všichni císařští úředníci již tehdy museli umět číst a psát v tomto jazyce) v rámci svých reforem státní správy a stavebnictví jako povinnost franský král a

první středověký římský císař Karel I. Veliký (742 - 814). Ještě v 19. století se zejména na venkově věřilo, že vytrvalá skalnička, známá pod výmluvným českým názvem netřesk, chrání před nebezpečím „bouřkové“ elektřiny.

Na první pohled vypadá dnes ochranná funkce netřesku jako ryzí magie a iracionální pověra odpovídající úrovni poznání přírodních jevů v době raného středověku. Když se však na tuto dekorativní rostlinu podíváme dnešním okem přírodovědce (fyzika) nebo elektrotechnika, nejspíše nás napadne, že naši předkové vůbec nebyli hloupí. Růžice tuhých listů jsou totiž k odvádění statického elektrického náboje jako stvořené. Této funkci napomáhá ještě velké množství vody v buněčných pletivech. Dá se proto předpokládat, že koberec hrotitých netřesků vedl k neškodnému "odsátí" elektrického náboje ze střechy a jejího bezprostředního okolí, takže při bouřce nevznikl elektrický potenciál vedoucí k ničivému výboji. Jinak řečeno - blesk svou cestu ke střeše nenašel, takže pro něj bylo pohodlnější se "vyřádit" jinde.

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum, složenina latinských slov "semper"- vždy a "vivus"- žít, vyjadřující schopnost této nenáročné rostliny růst na nehostinných místech) se dodnes využívá, ovšem k jiným účelům. Vysazuje se v zahradách, zejména na skalky, umísťuje na verandy a domovní schodiště a jako jedna z řady rostlin tvoří "zelené střechy" na obytných budovách.

(tes)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1919193
DnesDnes320
VčeraVčera699
Tento týdenTento týden5402
Tento měsícTento měsíc15533

Partnerské weby