Na přelomu září a října obvykle přicházejí první mrazíky, které ukončí vegetaci. Než mrazy nastanou, posbíráme poslední plodovou zeleninu, která už při nízkých teplotách skoro neroste a těžko dozrává. Na mráz je citlivá také červená řepa

a mrkev. Slabší mrazíky naopak nepoškodí celer, pór a růžičkovou kapustu. Kořenové zeleniny opatrně vyrýváme, aby nedošlo ke zlomení kořenů. Pastiňák a černý kořen můžeme nechat na pozemku a sklízet v průběhu zimy, pokud nebude půda zamrzlá, nebo lze sklizeň posunout až do jara. Pro skladování bychom měli použít pouze zeleninu zdravou, mechanicky nepoškozenou. Ukládáme ji ve vhodných prostorách, které jsme s předstihem vydezinfikovali.

Podle průběhu počasí můžeme postupně čistit záhony s letničkami. Celý záhon zryjeme a doplníme o základní živiny (draslík, fosfor) jednosložkovými hnojivy (síran draselný, draselná sůl, superfosfát). Prospěšné je také dodat do půdy organické látky, například kompostem. Pokud je půda hodně kyselá, můžeme její pH upravit přidáním mletého vápence.

Ve správné sklizňové zralosti postupně sklízíme a vhodně uskladníme všechny odrůdy zimních jablek a hrušek. S plody zacházíme velmi opatrně. Malé, mechanicky poškozené nebo deformované ovoce vyřadíme při česání a co nejdříve je zpracujeme na šťávy, mošty nebo využijeme v kuchyni. Skladovací prostor pro ovoce má být chladný 2 až 5 stupňů Celsia, větraný, nepříliš světlý, má v něm být dostatek vzduchu, nemá být příliš suchý a přirozeně se v něm nesmějí vyskytovat žádní škůdci. Ideální je ukládat jablka a hrušky na police či regály jednotlivě. Na první pohled pak odhalíme každé ohnisko hniloby.

Vlašské ořechy usušíme na slunci, v suché místnosti, ve stodole či na půdě. Teprve zcela suché plody nasypeme do koše nebo sáčku, který propouští vzduch. V žádném případě nesmíme ořechy umývat ve vodě, protože často nemají zcela uzavřenou skořápku a mohly by zplesnivět.

Chceme-li omezit houbovou strupovitost jabloní a hrušní, ošetříme stromy krátce před opadem listů postřikem krystalického hnojiva močoviny v koncentraci 5 až 7 %. Vzhledem k vysokému obsahu organického dusíku v močovině snížíme potřebu dusíkatého hnojení v následném roce.

Ve druhé polovině měsíce začíná období výsadeb. Při jakékoli manipulaci se stromky a keři nesmí přeschnout kořeny. Je jistější, když na dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme rostlinu s kořeny do vody. V této době můžeme vysazovat rybíz a angrešt, protože brzy zjara raší. Keře sázíme tak hluboko, aby byly nejspodnější pupeny zakryty zeminou asi 10 až 15 cm.

(šta)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970973
DnesDnes142
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5110
Tento měsícTento měsíc16578

Partnerské weby