Pokud bychom hledali kulturní kořeny čaje, dostali bychom se do Číny, hluboko před náš letopočet k císaři Šen-nung, božskému vládci z let přibližně 2737 až 2697, který údajně popisoval léčivý nápoj označovaný jako horký tchu nebo čcha. Čínské lékařství poznalo čaj zejména jako vynikající lék proti ospalosti, očním chorobám, na lepší trávení a močení.
První věrohodná zmínka o čaji pochází z roku 350 našeho letopočtu, z pera lékaře Kuo-Po. Čaj se stával v Číně jedním z tradičních symbolů kultury, poezie, kultovních a náboženských ceremonií mnohem dříve, než jej poznali Evropané. Tajemn ou a zázračnou Čínu začali jen velmi opatrně odhalovat první cestovatelé na přelomu 15. až 16. století.

První evropské zmínky o čaji nejsou příliš lichotivé, spíše se hovořilo „trpkém nápoji“, který slouží jako lék. Ale toto mínění se rychle změnilo. Čaj se dostal do Evropy díky holandským a anglickým obchodníkům na začátku 17. století. Za krátkou dobu se stal oblíbeným nápojem vyšších vrstev, ale vzhledem k rozšíření kavárenského života ve velkých městech, jako třeba v Londýně nebo Amsterodamu, si čaj oblíbili zejména měšťané. Koncem 17. století byl možno třeba v Londýně nalézt už více než tři tisíce čajoven a míst, kde čaj nabízeli. Pochopitelně se oproti tradičním čajovým obřadům v jihovýchodní Asii stalo v Evropě pití čaje především společenskou záležitostí a příležitostí setkat se a popovídat si s přáteli. Obliba čaje od těch časů stoupá zejména pro jeho lahodnou trpkou chuť, povzbuzující účinky a v neposlední řadě také proto, že na rozdíl od alkoholických nápojů ani větší množství čaje nevyřazuje člověka z práce a myšlení. (pk)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164809
DnesDnes609
VčeraVčera577
Tento týdenTento týden609
Tento měsícTento měsíc10985

Partnerské weby