Veszprém je hlavní město župy (územní celek podobný našemu kraji). Je nazývaný městem královen, protože zde byly ve středověku v katedrále korunovány minimálně tři manželky uherských panovníků. Město bylo také majetkem královen a několik z nich je zde i

pochováno.

Podle legendy bylo město, stejně jako Řím, založeno na sedmi pahorcích. Jde o pahorky - Várhegy, Benedek-hegy, Jeruzsálem-hegy, Temetőhegy, Gulyadomb, Kálvária-domb a Cserhát.

Název města pochází ze slovanského slova, po polském knížeti Boleslavu I. Chrabrém - Bezprym. Veszprém má za sebou bohatou a slavnou minulost. Podle pozdějších svědectví měl veszprémský hrad existovat jako franská pevnost již v 9. století. Po obsazení země Maďary pak spolu s Ostřihomí a Stoličným Bělehradem patřil k nejstarším kamenným hradům.

Korunovace královny Gizely

Na přelomu roku 998 sem přesídlili Gejza z rodu Arpádovců s manželkou Šarlotou (Karla) a dcerou Juditou. Téhož roku vdova po Gejzovi čelila na hradě povstání vedeném Koppányim, který se dle starého zvykového práva domáhal moci. Proti povstání vyslal armádu nový král Štěpán Svatý a porazil je, Koppány byl popraven a jeho majetky zabaveny. Obyvatelé byli donuceni k naprosté poslušnosti sídelního města. Veszprémský biskup, který byl první svého druhu v zemi, zde korunoval novou královnu Gizelu v katedrále v roce 1002. Místní župa patří také k jedněm z nejstarších, od roku 1009 zde sídlí biskupství a od roku 1993 arcibiskupství.

Ve 12. století bylo město téměř zničeno Mongoly, část lidí zachránila již zmíněná stará pevnost a při jeho obnově byl postaven na jednom z pahorků nový gotický hrad. Kromě biskupství sídlil ve Veszprému také hradní guvernér, ale pouze král Ondřej II. zde v roce 1207 vydal nějaké listiny.

Obnovená kaple sv. Jiří

Hrad Veszprém je zmíněn v roce 1242, kdy již kromě hradeb byly postavené dvojité přední vstupní brány a věže a před nimi vztyčena palisáda. Král Béla IV. v roce 1263 daroval kapitule pozemky s velkým počtem nevolníků. Hrad ovšem později dobyli Turci a nakonec jako i mnoho dalších hradů v Maďarsku nařídili zcela pobořit na začátku 18. století Habsburkové, aby nemohl sloužit jako opěrný bod maďarským povstalcům.

Italský kardinál Branda Castiglione, který byl v letech 1412 - 24 biskupem ve Veszprému, nechal hrad přestavět, zesílil opevnění věže, vybudoval padací most u vnitřní brány a patrovou budovu paláce biskupa. Za vlády krále Matyáše byl biskupem Albert Vetési, který nechal obnovit kapli Sv. Jiří, malby, dveře vyzdobit znakem, v interiéru položit otesané červené mramorové desky, ze stejného materiálu byl vybudován oltář katedrály, a založil nemocnici. Po své smrti byl pochován v kapli Sv. Jiří.

Turkům pomohla zrada kapitána

Ali Paša z Budína v roce 1552 oblehl hrad, který byl za 10 dní zradou kapitána Michala Vase dobyt. Z roku 1560 pochází listina, kde je uvedeno, že 800 Turků přestavělo hradní brány. Hrad v roce 1557 postihl obrovský požár, jenž spálil téměř celé město. Válečná rada ve Vídni nařídila opravu hradu, které se během roku 1570 účastnil Orbán Suess, Bernard Gallo, Josef Civitale, Fausto Veranzi a pevnost byla posuzována známým inženýrem Juliem Turkem. Sotva byly po roce 1593 opravy hradu dokončeny, objevil se před jeho hradbami Paša se svou tureckou armádou a obsadil ho. V roce 1598 byl ale zpět v maďarských rukách poté, co se dostala do města zpráva o blížící se armádě pod vedením Schwarzenberka a Mikuláše Pálffyho.

Dlůležitá pohraniční pevnost

Král Ferdinand II. dal v roce 1622 do zástavy panství Veszprém za 6 000 forintů Pavlovi Zichy, biskup Štěpán Senyey ho v roce 1629 směnil zpět za 10 000 forintů. V roce 1702 král Leopold I. nařídil zničení hradu, kterým byl pověřen plukovník válečné rady Steindorff. Nicméně ho předešly povstalecké oddíly Františka II. Rákócziho. Město s hradem se na jaře roku 1704 vzdalo Šimonu Forgáchovi, ale nedlouho poté císařský generál Heister vtrhnul zpět do hradu a zapálil město. Od roku 1723 byl trvale důležitou pohraniční pevností a díky tomu měl privilegované postavení mezi uherskými městy.

V průběhu 18. století byly postaveny na troskách hradu nové zámecké budovy, kostely a měšťanské domy. Právě z hradu se nabízí nejkrásnější výhled. Pohled z hradního vrchu na zátočinu potoka Sed patří k těm, na něž se nezapomíná a které žádná fotografie nenahradí.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895757
DnesDnes109
VčeraVčera657
Tento týdenTento týden2679
Tento měsícTento měsíc14185

Partnerské weby