Čtenáře Pavla T. ze Znojemska zajímá: „Myslel jsem si, že šalvěj je léčivá bylina vhodná na záněty v krku. Teď jsem ale slyšel, že šalvěj může také způsobovat halucinace. Nikdy se mi nic takového při pití nebo kloktání čaje nestalo. Můžete mi podat nějaké vysvětlení?“
Není šalvěj jako šalvěj. Šalvěj lékařská či luční (Salvia offcinalis, pratensis) jsou byliny proslulé svými léčivými účinky, a nejen na záněty v krku. Ovšem zde je zřejmě řeč o šalvěji divotvorné (Salvia divinorum), což je magická rostlina mexických šamanů, někdy se jí říká šalvěj věštecká. Pochází z hornaté části jižního Mexika (tam má název „La Hembra“ - žena), po tisíce let ji pěstují obyvatelé v oblasti Oaxaca v pohoří Sierra Mazatedca, používali ji k rituálním obřadům. Má skutečně výrazné psychoaktivní účinky, jejichž zdrojem je především bicyklický diterpen salvinorin A. Ten je součástí pryskyřice, která se tvoří pod žláznatými chloupky na listech, jde o nejsilnější dosud objevený přírodní halucinogen. Podle některých zdrojů tato látka není návyková, novější studie už ji ale jako návykovou uvádějí. V nízkých dávkách zvyšuje vizuální představivost, pocity empatie, záchvaty smíchu a narušuje pohybovou koordinaci. Vysoké dávky jsou charakteristické prohloubením optických halucinací (až na hranici ztráty kontaktu s realitou a úplným pohlcením vizemi), cestováním časem, disociací (rozpuštěním) osobnosti, případně spirituálními zážitky. Způsoby užití jsou různé, nejčastěji se listy šalvěje divotvorné žvýkají nebo kouří. Při žvýkání nastupuje účinek zhruba po deseti minutách, při kouření během několika desítek sekund. Jako hlavní riziko se při experimentování se šalvějí divotvornou udávají (při vyšších dávkách) pocity strachu a dezorientace, nebezpečí úrazů.
(nam)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1897732
DnesDnes237
VčeraVčera646
Tento týdenTento týden237
Tento měsícTento měsíc16160

Partnerské weby