Po sklizni některých zelenin je výhodné vysít semena rostliny, které rychle vytvoří hodně zelené hmoty. Jsou to různé směsky, ve kterých jsou zastoupeny motýlokvěté nebo i jiné rostliny, které dají hodně zelené hmoty, která se pak později vpraví do země. Mohou se vysévat i takové druhy rostlin, které poskytnou plody, jako je hrášek na zelené lusky a keříčkové fazole. Rostliny určené na hnojení se musí zarýt před květem, kdy se zele ná hmota po zapravení do půdy nejlépe rozkládá a půdu obohacuje o dusík a snadno rozložitelnou organickou hmotu plnou půdních mikroorganismů.

Rostliny používané na zelené hnojení zlepšují biologické a fyzikální vlastnosti půd a omezují ulehlost půdních vrstev. Zelené hnojení může v podstatě nahradit až padesát procent chlévského hnoje nebo jiného druhu humusu. Vedle toho, že zlepšuje podmínky pro využití živin minerálních hnojiv, má rovněž příznivý vliv na vodní i tepelný režim půdy, zabraňuje vyplavování živin, chrání půdu před větrnou a vodní erozí, omezuje růst a rozmnožování plevelů.

Rostliny na zelené hnojení se většinou vysévají v červenci a srpnu. Lupiny používáme na kyselejších půdách, komonici a hořčici a jeteloviny na neutrálních až alkalických půdách. Velké množství organické hmoty v relativně krátké době vytvoří například ředkvička, vikev setá, jetel plazivý, svazenka. Aksamitník či měsíček jako zelené hnojení mohou potlačovat háďátka, ředkev olejná, která hluboko koření, kypří půdu. Důležitými dodavateli dusíku jsou například vikev, fazole, hrách.

Rostliny určené k hnojení můžeme přímo zarývat do půdy. Jinou možností je zelené hnojení posekat, rozdrtit mulčovacím či žacím strojem a zapravit v podzimním čase do půdy.
(pru)

 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1989850
DnesDnes40
VčeraVčera830
Tento týdenTento týden870
Tento měsícTento měsíc9466

Partnerské weby