Ve třicátých letech jednadvacátého století spustí Spojené státy poměrně zdrženlivý a klidný program pro komerční využití vesmíru, přičemž se soustředí zejména na výrobu energie. Do poloviny čtyřicátých let tento vývoj do určité míry pokročí, ale bude nadále vydatně dotován vládou a nebude v žádném případě laciný. Avšak během komerčního využívání vesmíru rozvinou Spojené státy schopnost používat pro práci ve vesmí ru roboty a lidi budou potřebovat jen pro nejnáročnější a složitou práci. Vytvoří se dobře zajištěná infrastruktura, která poskytne Americe značné výhody v začátcích využívání vesmíru.

Spojené státy budou chtít své výhody ve vesmíru využít, aby mohly posílit svou nadvládu na zemském povrchu, proto začnou stavět na této infrastruktuře. Postupně upustí od nákladné a neefektivní strategie, kdy vysílaly těžce ozbrojené oddíly v benzinem poháněných vozidlech tisíce mil daleko, aby se někde mocensky prosadily. Namísto toho vytvoří systém nadzvukových letounů bez lidské posádky, které budou mít základnu na americké půdě, ale budou řízeny z vesmírných velících center na geostacionární oběžné dráze nad potenciálními cílovými regiony – budou to základny, které nazývám „bitevní hvězdy“ a nemám pro to žádný jiný důvod, než že se mi takový název líbí.

V polovině jednadvacátého století budou nadzvukové letouny a střely dosahovat rychlosti desetkrát vyšší, než je rychlost zvuku, a urazí asi osm tisíc mil za hodinu. Střela umístěná na Havaji bude schopná zasáhnout loď v pobřežních vodách Japonska nebo tank v Mandžusku během půl hodiny. Spojené státy také vyvinou (v naprosté tajnosti, neboť stále ještě budou platit smlouvy z minulého století) ničivé střely, které vypálí z vesmíru a zamíří vysokou rychlostí na pozemní cíle. Pokud by bylo zapotřebí zasáhnout velkým množstvím výbušnin přesný bod v přesný okamžik – to vše s pomocí tajných zpravodajských služeb na základnách ve vesmíru, dokázala by tato vesmírná základna vést bitvu z vesmíru automaticky i v případě, že by byla odříznuta od komunikace na Zemi.

Bitva v jednadvacátém století se neobejde bez naprosto dokonalé komunikace. Při vymýšlení strategie válek řízených z kosmu bude nejdůležitější přenos prvotního rozkazu kontrolního zařízení do vesmíru. Pozemní kontrolní centra jsou zranitelná. Než se v kosmu zachycený obraz přenese přes řadu satelitů na Zem a následně je odeslán rozkaz systému nadzvukových zbraní, uplyne mnoho vteřin. Čím více mezikroků existuje, tím větší je možnost selhání a nepřítel může příslušný signál zničit. Nepřítel by také mohl zaútočit na pozemní kontrolní centra, přijímače a vysílače. Pro zničení signálu bude existovat značné množství technologicky nenáročných řešení, pokud však bude možné umístit velící centra do vesmíru, budou vnímána jako bezpečnější a trvalejší, schopná nerušené komunikace a vybavená zbraněmi a personálem.

Většina vědeckých vynálezů, které se využijí v těchto systémech, je dnes ještě v plenkách. Avšak v polovině jednadvacátého století budou online. Teď se na okamžik zastavme. Vyprávím vám realisticky, jak bude vypadat technologický svět… Nepíši zde o sci-fi seriálu Battlestar Galactica. Tyto předpovědi jsou podložené skutečnou technologií, spolehlivými idejemi o budoucí technologii a reálným plánováním války.

Základny umístěné ve vesmíru budou mít dokonalé senzorové vybavení, jakož i elektronickou a signální výzvědnou službu na palubě a na oběžné dráze další základny, od nichž budou získávat údaje. Uvidí povrch Země s mimořádnou přesností a budou schopné vyslat útočný nadzvukový letoun, kdykoliv bude zapotřebí: útoky budou schopné zasáhnout cíle opakovaně během několika minut. Dokážou zaútočit na skupinu lidí rozmisťující výbušniny podél silnice nebo na flotilu, která vyplouvá na moře. Když je dokážou zaměřit, budou schopné na ně i zaútočit.
Každá bitevní hvězda bude schopná používat jak senzory na palubě, tak i vzdálené senzory, které obíhají kolem Země, ale mohou se zastavit a sledovat cíle delší dobu a monitorovat a v podstatě to budou zbraně namířené na hlavy obou zemí. Nejdůležitější však bude, že dokážou během okamžiku neproniknutelně zablokovat zvolený stát. ...

Přestože se nové kosmické systémy budou plánovat ještě mnoho let, budou vyneseny na oběžnou dráhu kolem Země poměrně brzy. Kolem roku 2040 přijde rozkaz pro jejich rychlé rozmístění a v druhé polovině desetiletí budou tyto systémy plně funkční – řekněme do roku 2047, čistě teoreticky. Rozmístění v kosmu bude vycházet z předpokladu, že bitevní hvězda je nezranitelná a že žádná jiná země není schopná na ni zaútočit a zničit ji. Tento předpoklad byl Spojenými státy stanoven už dříve – a týká se bitevních lodí, mateřských letadlových lodí a tajných bombardérů.
(hen)
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2252912
DnesDnes300
VčeraVčera662
Tento týdenTento týden962
Tento měsícTento měsíc8320

Partnerské weby