Čtenářka Libuše z Vrchlabí si postěžovala: „Vzhledem k zaměstnání trávím hodně času venku. Už v loňské zimě jsem měla velké problémy s popraskanou kůží na rukách, ačkoli jsem nosila rukavice. Ranky se mi dokonce opakovaně zanítily, bylo to bolestivé a nepříjemné. Zkoušela jsem různé masti

a krémy z drogérií i lékáren, ale nepomáhaly. V létě to pak bylo dobré, ale teď se potíže objevují znovu. Můžete mi poradit? Kortikoidy nasazovat nechci.“

Obrátili jsme se s dotazem na Máriu Vodvářkovou, která se zajímá o alternativní metody řešení nejrůznějších potíží. Jak nám prozradila, za vynikající považuje především přípravky tibetské léčebné kosmetiky.

Co si pod tím názvem máme představit?

Je to v podstatě kosmeceutika. Od jiných kosmetických přípravků se liší výrazným zdravotním efektem, a to nejenom na pokožku, ale na celý organismus. Výroba totiž vychází ze starých a léty prověřených receptů čínské, tibetské a altajské medicíny, jež byly propojeny s nejmodernějšími technologiemi. Obsahují vzácné bylinné ingredience, mezi které patří například výtažky z ženšenu, zázvoru nebo lotosu, éterické oleje - třeba z ylang ylangu, jasmínu, rozmarýnu, mandlí a podobně. Nejde však jen o bylinky, některé složky jsou i živočišného původu. V tomto případě jde například o extrakty z ovčí placenty, hadího tuku, žraločích chrupavek. A nelze opomenout ani na výtažky z minerálů - z perel, stříbra, křemíku a mnoha dalších. Používané rostliny jsou přitom pěstovány v přírodních podmínkách, v ekologicky čistých oblastech. A sbírají je speciálně vyškolení lidé v určitých obdobích podle lunárního kalendáře. Voda na přípravu produktů se získává z minerálních pramenů a hlubokého moře. Ani tato kosmeceutika ale není všemocná. Nenahrazuje léky, jak by si někdo mohl myslet, ačkoli v některých případech účinkuje neuvěřitelně. Je to díky tomu, že podpoří imunitu, vyživuje a regeneruje buňky…

Jak jste se vlastně k tibetské léčebné kosmetice dostala?

V podstatě oklikou. (smích) Roky jsem pokukovala po jiných prostředcích na praní prádla, než jsou chemické prášky a gely. A do ruky se mi dostaly turmalínové koule na praní, které patří ke stovkám produktů přírodní a léčivé tibetské kosmetiky. Vztah k bylinkám mám ale od dětství, a to díky babičce na východním Slovensku, ke které jsme jezdívali. Žila na vesnici, dá se říci na konci světa. Tam opravdu končila civilizace. Ještě v 70. - 80. letech se tam pralo prádlo v potoce, na pole se jezdilo s povozem taženým kravkou, i když elektřina už tam tedy byla. (smích) Když někdo onemocněl, kurýroval se jedině bylinkami. Já třeba měla ráda čerstvě nadojené kravské mléko, ale byla jsem městské dítě a můj organismus ho špatně trávil. Končilo to břichabolem, na který měla babička naštěstí osvědčený recept. Z paliny - pelyňku - mi uvařila čaj, ten sice chutnal hrozně, ale účinkoval stoprocentně. Ale  tam tehdy byla léčivá určitě i samotná voda. Ať z potoků nebo studní, byla živá, jiskřivá, chutnala výborně. Každopádně alternativním metodám a přípravkům jsem se začala věnovat ze zcela prozaického důvodu. Děti mi poodrostly, přemýšlím nad perspektivami budoucnosti. (smích) Nechci být na stará kolena, jak se říká, nemocná a brát třeba osm prášků denně. Prevence je podle mě důležitá.

Co byste doporučila čtenářce Libuši v souvislosti s jejími potížemi?

Jsou tři místa na lidském těle, kde kůže obsahuje nejméně tuku a kolagenu. Jde o oční víčka, krk a ruce. Na tvář si mažeme kde co, ale ruce, krk i oční víčka máme tendenci zanedbávat. Přitom právě na rukách se nejvíce projeví, jakou děláme práci a jak jsme staří. Ruce podléhají vlivu chemikálií, které používáme v domácnosti, vnějším vlivům počasí. Asi by vás vůbec nenapadlo, jak moc jejich kůži vysušuje kancelářská práce, pokud berete často do rukou papíry. Navíc si je myjeme mýdly či dezinfekcí, citlivost pokožky tak roste. Paní Libuši bych doporučila krém se šnečím mucínem. To je v podstatě sliz, který hlemýždi produkují, vytváří takové ty cestičky, když někde lezou. Jeho účinky byly známé už ve starověku. Všimli si jich pěstitelé růží. Šneci byli škůdci, ožírali lupínky květů, proto je v zahradách sbírali. Díky tomu zjistili, že se jim po kontaktu se šneky rychleji hojí šrámy a další poranění způsobená trny růží. O hlemýždích je už dnes známo, že jsou schopní regenerovat prakticky všechny části svého těla, pokud se zraní, dokonce i hlavu. A pomáhá jim právě jejich sliz, který podporuje obnovu buněk a tvorbu kolagenu. Doporučila bych tedy na problém s popraskanou kůží na rukou tento přípravek. Pokožku vyživí a hydratuje, aktivuje obnovu buněk. Ruce je vhodné natírat dvakrát denně, ráno a večer. 

(zem)

Kontakt: Mária Vodvářková - tel. 721 463 194

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2216276
DnesDnes129
VčeraVčera544
Tento týdenTento týden673
Tento měsícTento měsíc8801

Partnerské weby