Již z roku 1170 pocházejí první písemné zmínky o šlechtici Ortolfu de Tollet, podle jehož jména bylo pojmenováno nejen první opevnění, ale i vesnice. Jeho rodina patřila mezi ministeriály významného štýrského rodu Otakarů. V roce 1331 na hradě sídlil

Dětmar z Lerbühelu, první šlechtic rytířského stavu, který získal od zemského knížete Bedřicha Krásného povolení ke stavbě nového domu. V druhé polovině 14. století přešel hrad do majetku rodiny Helmharta IV. Jörgera, jenž měl za manželku Dietmutu z Lerbichelu. V té době bylo panství Tollet lénem rodu z Wallsee, ale po jeho vymření v roce 1483 se stal lénem zemského knížete. Rodina Jörgerů na hradě pobývala až do dvacátých let 17. století. V držení hradu se ale v tomto dlouhém období za sebou vystřídaly různé příbuzné rodiny, jež jej na čas získaly jako věno a za čas opět vracely. Rod Jörgerů původně sídlil na hradě nedaleko Sv. Jiří u Tolletu. Rodinní příslušníci zastávali v průběhu času vysoké státní funkce a získali tím značné majetky.

Šlechtickou rodinu ovlivnil sám Luther

Patrně nejznámějším členem rodiny byl Wolfgang Jörger IV., osobní přítel císaře Maxmiliána I., hejtman oblasti Enns. Jeho žena Dorota a synové se nechali přivést na protestantskou víru, neboť chlapci studovali v Německu, kde se osobně setkali s Lutherem. Dorota byla po smrti manžela v písemném spojení s Lutherem, který jí na její žádost poslal prvního protestantského kazatele do oblasti Horního Rakouska, Michala Stifela. Protestantská víra byla pro rodinu tak důležitá, že se snažila bránit protireformaci všemi prostředky. Jan patřil k těm, kteří otevřeně vystoupili proti císaři a bojovali proti rekatolizačním plánům Ferdinanda. Dokonce mu odmítl vzdát hold. Po obsazení Innviertelu bavorským katolickým vojskem musel Jan Jörger, jako jeden z vůdců protestantské šlechty, odejít ze země. Byl obviněn z velezrady a zachránil si život jen díky petici šlechty. Jeho rozsáhlé majetky, včetně rodového Tolletu, byly však zabaveny a předány bavorskému kurfiřtovi. Tak bylo panství Tollet prodáno za velmi nízkou cenu místodržiteli oblasti Horního Rakouska, hraběti Adamu Herberstorffovi (nechvalně proslulému autorovi frankenburské hry v kostky).

Noví majitelé přišli ze Španělska  

Po smrti hraběte prodala panství jeho vdova v roce 1637 hraběti Reichardu Václavovi ze Sprinzensteinu. Zámecká kaple byla roku 1738 vysvěcena pasovským biskupem jako Mariánská. Kolem roku 1750 získal panství, za 150 000 zlatých, hrabě Filip Fieger z Hirschbergu. Poté se majitelé střídali poměrně rychle za sebou, než sídlo v roce 1845 převzal hrabě Anton Revertera y Salandra. Jeho rodině patří hrad dodnes.

Vzhledem k tomu, že majitelé většinou přebývali na zámku Helfenberg, v oblasti Mühlviertelu, byl hrad příležitostně pronajímán. Šlechtická rodina Reverterů pochází ze Španělska, do Rakouska přišla za vlády Karla V. V době II. světové války byl hrad zabaven německou vládou. Nejprve zde byla škola pro vedoucí pracovníky, později nemocnice. Po válce hrad dočasně sloužil jako tranzitní tábor pro uprchlíky nebo jako kasárna pro americkou obrněnou jednotku.

Záchrana na poslední chvíli

Zdálo se, že majitelé ztratili zájem o zachování památky a nechali objekt chátrat. Až roku 1980 se do bývalé konírny přestěhovalo nově vytvořené regionální muzeum, ale zanedlouho bylo uzavřeno. Před několika lety převzala budovu realitní kancelář a nechala ji zrestaurovat. Od roku 2009 sídlí v obnoveném zámku obecní úřad a v apartmánech několik rodin. Před šesti lety zde byla instalována výstava o rodině středověkých majitelů z rodu Jörger. Tollet se nachází na kopci nedaleko obce Grieskirchen v Rakousku. K zámeckému komplexu patří také rozsáhlý park.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217181
DnesDnes493
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden1578
Tento měsícTento měsíc9706

Partnerské weby