Vysokohorský oblouk, který se začal formovat na přelomu třetihor a čtvrtohor, to jsou Alpy. Kdysi neexistovalo Středozemní moře, ale obrovský praoceán Thetys. Jenže pak se začaly přibližovat k sobě dva kontinenty, euroasijská a africká deska, a v geologických dějinách

naší planety začala mela. Probudily se podmořské sopky a spustily řetěz megaerupcí. Pevnina se otřásala, klesala do moře, naopak sopky vystupovaly nad mořskou hladinu. Na oceánském dně došlo k prvnímu vrásnění a právě v době, kdy pravěký Thetys začal zanikat, budoucí Alpy spatřily světlo světa. Jejich finální podoba byla vymodelována v pleistocénu v době ledové. Pramení tu nejvíc řek z Evropy, v mohutných morénách vymačkaných ledovci se třpytí pohádková jezera a plesa. Alpská údolí lemují příkré srázy a soutěsky, hluboké lesy střídají zelené pastviny a nad vším se tyčí malebné scenérie vysokých skalních štítů.

Kdo byli Rétové?

Ke konci doby ledové začali osídlovat údolí první lidé, postupně pronikali do výše položených míst. Početné horské kmeny, které zaplnily alpský prostor, se vyvíjely izolovaně. Měly odlišné zvyky, kulturu i jazyk. Žilo jich zde přes padesát, a to až do přelomu našeho letopočtu, kdy sem vtrhli Římané. Těm už padla za oběť kultura řecká, punská, fénická i kartaginská, následovaly kultury z keltského i germánského okruhu. Alpský prostor pod globalizačním řáděním starého Říma dopadl nejhůř. Identita alpských národů byla vyhlazena tak dokonale, že o většině z nich nelze zjistit vůbec nic. Mezitím vstoupil do povědomí Evropy nový termín - Rétové. Rétské kmeny se pohybovaly na území dnešního Švýcarska, Tyrolska a v alpské části současné severovýchodní Itálie. Římané z oblasti posléze učinili svoji provincii a nazvali ji Raetia. Tvrdili, že Rétové jsou etruského původu a název raeti že pochází ze starořeckého „etnický“, nebo že kmeny byly pojmenovány podle nejslavnějšího náčelníka Raeta. Název však vznikl z keltského termínu rait,což znamená země hor. Rétové byli vlastně horalé. V době, kdy Římané navazovali první kontakty s obyvateli Raetie, oblast již ovládaly keltské kmeny. Rétové byli v Alpách mnoho století před Kelty, jejich předkové sem přišli někdy na počátku doby bronzové. Velmi zdatně obchodovali s mědí a jejich kultura, která se v té době začala vyvíjet, se jmenovala Laugen-Mellaunská. Bylo to v období 1800 -1500 před Kristem. Teprve o tisíc let později přišli Keltové, ovládli měděné doly a původní horský lid nazvali Réty. Římané sem začali pronikat až v roce 60 před Kristem a Rétové vzdorovali jejich nadvládě až do roku 15 před Kristem. Teprve potom bylo území nazváno Reatií a stalo se římskou provincií.

Jak je to s údajnými etruskými předky?

Ačkoli je původ Etrusků jedním z největších tajemství evropských dějin, neměli s Réty geneticky ani kulturně nic společného. Rétové nebyli indoevropského původu, nelze je tedy spojovat ani s Kelty. Etruské písmo však užívali, právě toho se chytili Římané. Ti se ostatně nenamáhali s žádným hlubším studiem „barbarských“ jazyků. Alpské kmeny se vyvíjely izolovaně, takže přejímání jazyka a písma neprobíhalo plynule a jednoduše, ale modifikovalo se a vyvíjelo různými způsoby. Pozdější výzkumy doložily, že rétský jazyk není indoevropský ani etruský, pouze částečně etruskoidní. Rétové totiž do svého písemného systému zařadili znaky, jejichž hodnota je dodnes nejasná. Do alpského prostoru přišli někdy v 8. století před Kristem. V té době osídlovali pobřeží Apeninského poloostrova Starořekové. Takže rozluštění rétských nápisů v Alpách na skalách, stélách a dalších předmětech z té doby zřetelně dokládá bohatou modifikaci rétštiny po mnoho století. A také skutečnost, že Rétové mají neporušenou historickou kontinuitu. V té době byly nejsilnějšími kulturami na Apeninském poloostrově Etruskové, Rétové a Starořekové. Od Řeků si první dvě kultury „vypůjčily“ abecedu, kterou si upravily a dál přizpůsobovaly. V 90. letech minulého století byla podrobně komparována rétština s etruštinou a z výsledků vyplynulo, že rétský jazyk nelze považovat ani za vzdálený dialekt etruštiny. Kultury Etrusků a Rétů se vyvíjely po mnoho staletí zcela odděleně a nezávisle na sobě. Réty proto nelze považovat za potomky Etrusků. A ať už přišli odkudkoliv, obě kultury se vyvíjely na půdě apeninského poloostrova. Jak Etrurie, tak Raetie, celý alpský prostor a konečně i celá Itálie byly vždy kotlem stovek národů a etnik, vzájemného soužití a míšení.

Rétové nejsou pouhou minulostí!

Na rozdíl od Etrusků a Keltů, kteří svou identitu v evropských dějinách ztratili, národ Rétů na Apeninském poloostrově přežil. Potomci starověkých Rétů se nazývají Rétorománi a dnes je to etnikum v oblasti severní Itálie a ve Švýcarsku. Současní Rétové mají svou skutečnou identitu, ačkoli v Evropě ví o nich málokdo. V Itálii se jim říká Friulové a Ladini, ve Švýcarsku jsou to Grisonci. Celkem je jich asi 550 tisíc. Největší švýcarský region (kanton) se nazývá Graubünden, zasahuje alpskou část a je čistě rétorománský. Rétorománština je zde uzákoněna jako čtvrtý úřední jazyk a Rétové mají také svá média včetně televizních kanálů. Vedle vlastního jazyka používají samozřejmě i němčinu a italštinu, ale svou kulturu udržují stále živou. Jejich dialekty patří do skupiny románských jazyků, liší se podle území. Ve Švýcarsku jsou germanizovány, v italských Alpách jsou pod silným vlivem italštiny. V rétorománštině vyšlo také několik knih, sbírek básní a divadelních her. Rétorománi se považují za potomky nejstaršího a nejmocnějšího alpského kmene starověku a s největší pravděpodobností tomu tak skutečně je.

Jana Zapletalová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219894
DnesDnes413
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden413
Tento měsícTento měsíc12419

Partnerské weby