Jsem dědek remcavej a přejde mě to většinou, až když se vrátím z nákupu ubezpečen, že o holi se dá chodit, aniž bych upadl, protože se mi motá hlava. Ráno jsem k nesnesení a protivný sám sobě. Nicméně první, co udělám, je, že popřeji své

kněžně dobré jitro. Máme totiž každý vlastní byt, ale nevydržím to, abych si nepostěžoval, že jsem měl hroznou noc.

„To máš vždycky,“ ozve se v mobilu její hlas. Ale je to hlas slunečný. „Probudil ses živej?“

„No, to jo.“

„Aby ne.“

„Víš, jak se jmenuješ?!“

„Samozřejmě!“

„Jsi počuranej?“

„No dovol! Vstával jsem kvůli tomu třikrát. Prášky mi nepomáhají.“

„Ale pomáhají, předtím jsi vstával šestkrát. To už jsi zapomněl.“

Mlčel jsem.

„Tak se pořádně umyj. A ohol se, ať nemáš tvář jako struhadlo.“

Další instrukce se týkají mé snídaně a oblečení. Až k ní půjdu, ať nevypadám jako bezdomovec.

„Vlastně počkej, dnešní návštěva odpadá, po poledni k tobě přijdu uklízet.“

„To budeš zlato,“ hlesl jsem a obešla mě hrůza.

Já si doma zametám, utřu prach, sem tam i vytřu podlahu, zkrátka podle svého mínění udržuji pořádek. Má kněžna je však jiného názoru.

Vejde nikoli jako moje dlouholetá přítelkyně, ale jako přímo božstvo čistoty a pořádku, vyzbrojená taškou s čisticími prostředky. Neodvažuji se ji obejmout, natož políbit.

Nahlédne do koupelny a ozve se: „Tady je to v devastovaným stavu!“ Copak jí můžu osvětlit pojem devastace?

Jsem vykázán na židli v rohu kuchyně, je mi dovoleno zapálit si dýmku, zatímco kolem mě se rozpoutá koncert pro smeták, utěrku a hadr.

Můj kocour nemá návštěvy rád, od ní se nechá hladit, ale tuto hudbu nesnáší. Vyskočí na knihovnu a schová se za rádio.

„Můžu ti s něčím pomoct?“ nabídnu.

„Ne!“ Zní kategorická odpověď.

Nakonec byly - k mému úžasu – odpadků a smetí plné dva igelitové pytle. Byl jsem povolán do své pracovny. Už tu nebyl můj psací stůl, ale plocha, kde všechny věci měly řád. Má přítelkyně mezitím zvizitýrovala ledničku a na stole stály dvě plechovky piva a skleničky. Usmívala se tak, že ve mně poskočilo srdce.

Být tu kněžna Zaháňská, ta z Babičky Boženy Němcové, konstatovala by: „Šťastná to žena.“

Já bych ji poopravil: „Moudrá to žena...“

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895533
DnesDnes541
VčeraVčera634
Tento týdenTento týden2455
Tento měsícTento měsíc13961

Partnerské weby