K výrazným rysům lidské psychiky patří existence a vnímání osobního teritoria a privátních, neviditelných obranných, komfortních zón. V odlišných kulturách jsou jejich rozměry různé, liší se také

ve větším městě (např. v prostředcích hromadné dopravy) a na venkově, anebo při výkonu některých povolání (lékaři a jiní zdravotníci, učitelé, trenéři a další profese). Vzdálenost mezi lidmi, kterou komunikující subjekty oboustranně zaujímají, vnímáme velmi intenzivně a usuzujeme podle ní na jejich vzájemný vztah. Ve vyspělých evropských zemích se v současné době uplatňují čtyři základní komunikační zóny, tj. přijatelné vzdálenosti mezi lidmi v různých společenských, pracovních a osobních situacích.

Intimní zóna. Vyplňuje prostor do vzdálenosti 15 až 45 cm (také se udává vzdálenost komunikujících do 60 cm) od našeho těla. Vstoupit do ní dovolujeme pouze omezenému okruhu lidí a její narušení jinými než blízkými přáteli, partnerem nebo členy rodiny, může být vnímáno jako výrazně negativní až nepřátelský akt.

Osobní zóna. Zahrnuje dvě subzóny: úzkou osobní subzónu, která se rozprostírá do vzdálenosti 45 až 75 cm od našeho těla a je otevřena blízkým přátelům a známým, a při přátelských společenských akcích jejich účastníkům. Širokou osobní subzónu (75 až 120 cm) - na tuto vzdálenost je možno hovořit, ale atmosféra je formálnější. Pronikneme-li do této zóny příliš náhle nebo bez předchozího vyzvání, můžeme způsobit zneklidnění přítomných lidí a narušení jejich rozhovoru.

Společenská zóna. Představuje asi 120 až 360 cm volného prostoru (případně vyplněného stolem nebo jiným kusem nábytku, přepážkou apod.), tedy vzdálenost, která vyjadřuje poloformální charakter setkání (např. semináře, porady) nebo odlišné postavení a úroveň statusu zúčastněných (jednání se stranami, rozhovor vedoucího s podřízenými). Se vzdáleností můžeme při rozhovoru manipulovat, a to i když sedíme - lze se naklonit nebo zaklonit.

Veřejná zóna. Do ní spadá prostor ve vzdálenosti větší než tři metry od našeho těla. Tento odstup se spontánně vytváří např. tehdy, když přednášející oslovuje shromáždění. Mluví-li k lidem, které nezná, bude mít tendenci tuto hranici posunout. Takovou typickou situací je vystupování mluvčího nebo pracovníka úřadu, podniku, školy nebo radnice na veřejném shromáždění. Zbytečně velká vzdálenost může přitom zcela neúmyslně vyvolat dojem odstupu a nepřátelství. Někteří řečníci, zejména na velkých shromážděních, proto s oblibou využívají přenosného mikrofonu, který jim umožňuje přecházet z jedné zóny do druhé a oslovovat posluchače ze vzdálenosti, která není tak formální a konfrontační.

(tes)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970983
DnesDnes152
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5120
Tento měsícTento měsíc16588

Partnerské weby